Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svět čekají masivní protesty. Tentokrát kvůli odebírání dětí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ani islám, ani migrace. Tuto sobotu čekají svět protesty jiného rázu, a to proti odebírání dětí norským sociálním úřadem Barnevernet. Konat se budou v 56 městech ve 20 zemích celého světa.

V sobotu 16. dubna proběhnou zatím největší celosvětové protesty před budovami norských ambasád a konzulátů. Organizátoři ví o 56 městech ve 20 zemích světa, kde lidé vyjdou do ulic.

Protestovat se bude kromě Evropy také v USA, Kanadě, v Austrálii a na Novém Zélandu. Vysokou účast očekávají organizátoři zejména ve Vídni, kam v únoru letošního roku přišlo před norskou ambasádu vyjádřit svůj názor kolem tří tisíc lidí.

Hlavním iniciátorem protestů je Rumusko a křesťanská komunita podporující norsko-rumunskou rodinu Bodnariových. Barnevernet této rodině na podzim loňského roku odebral 5 dětí, včetně plně kojeného tříměsíčního miminka, a děti následně rozdělil do několika různých pěstounských rodin. Důvodem byly podle lidoveckého europoslance Tomáše zdechovského obavy z křesťanské výchovy v rodině a obvinění z příliš přísných trestů. 

Před několika ale dny soud rozhodnul o vrácení nejmladšího syna Ezekiela a povolil rodičům setkání s dvěma staršími syny dvakrát týdně po dvou hodinách. S dcerami se rodiče smí od začátku března vídat pouze hodinu 1x za 14 dní. Rodina Bodnariových od začátku odmítla přistoupit na podmínky Barnevernu.

Česi se zúčastní netradičně

Přímo v Norsku se bude protestovat na pěti místech. "Rozhodně nejzajímavější bude demonstrace ve Strynu, které se zúčastní i Bodnariovi. Dále zde budou s kompletní dokumentací a osobní účastí rodičů představeny nové případy, kdy Barnevern zakročil bezdůvodně a v rozporu se základními právy dětí a rodin," informuje server EuroZprávy.cz jeden z hlavních zastácnů rodiny Michalákových, která má s norskou sociální službou podobné zkušenosti, Tomáš Zdechovský, který se v průběhu demonstrace spojí s jejími organizátory prostřednictvím Skypu z České republiky.

Praha se narozdíl od minula protestů aktivně neúčastní. Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových a jeho podporovatelé se plně soustředí na přípravu odvolacího soudu, ve kterém se bude Eva Michaláková snažit zvrátit rozhodnutí o ztrátě rodičovských práv k oběma synům, odůvodněné medializací kauzy, a o nucené adopci mladšího syna.

Cílem podle europoslance zůstává návrat Denise a Davida do péče rodiny. Na konkrétní termín soudu rodina čeká od září loňského roku. Všechny žádosti o kontakt s dětmi úředníci podle Zdechovského navzdory mezinárodnímu tlaku pod různými záminkami neumožnili. Členové Petičního výboru se proto v těchto dnech obracejí na norskou ministryni pro děti a sociální rovnost Solveig Horne s žádostí o prošetření případu dětí Michalákových.

Protesty proti porušování práv probíhají od začátku roku a budou pokračovat i během jarních a letních měsíců. Celkem se na podporu postižených rodin sešlo podle europoslance již více než 70 tisíc lidí. 

Témata:  Barnevernet Norsko demonstrace

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.