Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají problém s penězi. Tyto zákony jim mají pomoci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Podle průzkumu Ministerstva financí (MF) je úroveň finanční gramotnosti v České republice velmi špatná. Proto ministerstvo připravuje zákony, které zlepší ochranu spotřebitele ve finančních otázkách.

Podle výzkumu, který probíhá v desítkách zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je úroveň finanční gramotnosti a finanční odpovědnosti u dospělé české populace špatná.

Špatnou úroveň finančních znalostí má podle MF více než 52 % populace, ekonomicky nezodpovědných je dokonce 64 % dospělé populace. Ekonomicky nezodpovědný občan je podle MF ten občan, který špatně využívá finanční produkty a nezodpovědně se rozhoduje ve světě financí.

Nové zákony chránící spotřebitele stanovují: • maximální výši pokut za pozdní placení splátek • dobu, kterou musí věřitel dlužníkovi ponechat na doplacení dlužné částky před prodejem zastaveného majetku, na 6 měsíců • zrušení poplatku za předčasné splacení úvěru (banky si smí účtovat pouze účelně vynaložené náklady) • rozšíření regulace i na mikropůjčky a spotřebitelské úvěry do 5000 Kč • maximální dobu přechodu z jedné banky do druhé na maximálně 12 dní • nutnost převést trvalé příkazy i nastavení inkas mezi bankami

Domácí rozpočet si nedělá více než 57 % domácností, na státní důchod spoléhá 85 % obyvatelstva a finanční rezervu ve výši tří (lépe šesti) měsíčních platů také nemá většina populace. Dobré výsledky však máme ve znalosti úrokové sazby a v míře spoření. Pouze 19 % občanů České republiky v roce 2015 žádným způsobem nespořilo.

Podle Michala Žurovce z Ministerstva financí je však znepokojující, že se za 5 let úroveň finanční gramotnosti nezměnila. Proto ministerstvo připravuje nové zákony, které by měly ochránit občany ve finančním světě.

Podle Žurovce bude nejdůležitější Zákon o spotřebitelském úvěru, který bude schvalován tento týden. Ten stanovuje maximální výši pokut za pozdní splátky, nařizuje věřiteli poskytnout dlužníkovi 6 měsíců na doplacení dlužné částky, než prodá zastavenou nemovitost, a zakazuje bankám účtovat si poplatky za předčasně splacenou hypotéku.

"Ministerstvo financí dlouhodobě zastává názor, že splacení úvěru nemá být trestáno,“ říká ministr financí Andrej Babiš. Banky si mají účtovat pouze účelně vynaložené náklady.

Zákon má také zpřísnit podmínky pro nebankovní poskytovatele půjček a rozšíření regulace i na mikropůjčky a spotřebitelské úvěry do 5000 Kč.

K ochraně spotřebitele má přispět také novela Zákona o platebním styku, který chystá Ministerstvo financí. Ten má zkrátit maximální dobu přechodu z jedné banky do druhé na 12 dní a umožnit přenesení nastavení trvalých příkazů a inkas mezi bankami.

"Podstatné je i to, že banky budou povinně používat v cenících a obchodních podmínkách jednotné názvosloví,“ dodává také náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. Zákon upraví také podmínky pro provozování tzv. internetových srovnávačů bankovních poplatků.

Témata:  finanční gramotnost CZK

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.