Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst mezd v Česku zrychluje, je nejvyšší od začátku krize v roce 2009

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Průměrná mzda vzrostla v prvním čtvrtletí o 4,4 % meziročně, tedy nejvyšším tempem od konce roku 2009, kdy českou ekonomiku zasáhla celosvětová krize. Objem mezd vzrostl o masivních 6,1 % a počet zaměstnanců o 2,1 % meziročně – oba údaje svědčí o pokračující dobré kondici české ekonomiky, kterou můžeme vidět především v průmyslu, informuje Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

Nejrychleji přitom rostou nižší mzdy, tedy alespoň oficiálně. Medián mezd se totiž zvýšil o 6,5 % a překonal tempo růstu průměrné mzdy. Nejvíce se průměrná mzda zvýšila v sektorech ubytování a pohostinství. Zde se zřejmě projevuje růst minimální mzdy, kdy se větší část výdělků přesouvá z šedé ekonomiky (peníze na ruku) do té oficiální.

Po očištění o inflaci se mzdy zvýšily o 3,9 %, což je také nový rekord v pokrizovém období.

Celkovému objemu mezd, který se rozpočítává podle počtu zaměstnanců na průměrnou mzdu, zřejmě pomohl i vyšší počet pracovních dní i díky přestupnému roku.

Zvyšování mezd by mělo i letos výrazně podpořit spotřebu domácností. Ta by měla přidat 2,7 % a stát se nejdůležitějším tahounem ekonomického růstu. České HDP by mělo letos vzrůst o 2,1 %. Oproti loňsku ho brzdí propad především veřejných investic kvůli pomalému náběhu nového programového období EU fondů a problémům s posudky EIA u infrastrukturních projektů.

Za celý rok 2016 by měly nominální mzdy vzrůst o 3,9 % a na konci roku přesáhnout 29 tis. korun.

Témata:  mzdy CZK

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.