Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký parlament definitivně schválil úsporná opatření

Řecký parlament definitivně schválil úsporná opatření

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci řeckého parlamentu ve čtvrtek definitivně schválili zákon o úsporných opatřeních snižujících platy i počty státních zaměstnanců a důchody a zvyšujících daně. Informuje o tom agentura Reuters s tím, že úspory jsou nezbytnou podmínkou půjček od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

Pro další balíček úspor hlasovalo všech 154 poslanců vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Jediná vládní poslankyně, která odmítla podpořit jeden bod zákona o uvolnění pravidel pro uzavírání kolektivních smluv v malých a středních podnicích, byla vzápětí z PASOK vyloučena. Zákon reformuje kolektivní platy, zavádí nový platový systém pro státní zaměstnance, ruší větší část daňových zvýhodnění a dočasně propouští z práce tisíce zaměstnanců veřejného sektoru. Parlament úspory schválil bez ohledu na dvoudenní generální stávku a mohutné demonstrace provázené krvavými střety.

Srážky si za dva dny si vyžádaly jeden lidský život a zhruba 150 zraněných. Mezitím trojka mezinárodních věřitelů Řecka, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise (EK), doporučila vyplatit zemi šestou tranši záchranného balíčku v objemu osmi miliard eur. Podle dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters, by Řecko mělo dostat finance „co nejdříve“. K tomuto kroku se trojka dohodla navzdory „velmi znepokojující“ dynamice vládního dluhu.

Hospodářský pokles Řecka byl mnohem silnější, než se očekávalo. Zřejmě se bude muset snížit odhad ekonomického růstu ve střednědobém horizontu. Dodatečná úsporná opatření z pera řecké vlády by měly umožnit naplnění rozpočtových cílů země v příštím roce.

Na podobě prvního balíčku se Řecko s mezinárodními věřiteli dohodlo na začátku května loňského roku. Výměnou za finance v objemu 110 miliard eur (přes 2,7 bilionu korun) země přislíbila přijmout celou řadu úsporných opatření, škrtů a reforem. Situace kolem Atén se ale ani tak neuklidnila a lídři zemí platících eurem na červencovém mimořádném summitu schválili druhou záchrannou pomoc, díky které Řecko dostane dodatečných 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun) od eurozóny a MMF.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.