Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká je budoucnost Velké Británie po brexitu?

Tower Bridge, Velká Británie
Tower Bridge, Velká Británie
Foto: Pixabay

Panelová diskuze na britské ambasádě nastínila možné scénáře pro ekonomiku. Britská obchodní komora uspořádala ve spolupráci se společností PwC panelovou diskuzi, jež se zabývala možnými důsledky rozhodnutí Velké Británie vystoupit z Evropské unie. Odpoledního programu na britské ambasádě se zúčastnila řada odborníků v čele s velvyslankyní Velké Británie v České republice Jan Thompson.

Přes 40 hostů z řad generálních ředitelů přijalo pozvání na symbolický „čaj o páté“, jenž byl zaměřen nejen na krátkodobé a dlouhodobé dopady brexitu, ale také na konkrétní důsledky brexitu plynoucí pro britské společnosti v České republice. Hlavními řečníky byli kromě britské velvyslankyně také Petr Karel, Managing Partner London Market a člen představenstva BCC, Miloš Bartošek, Strategist a Macroeconomist v Strategy& v Londýně (součást skupiny PwC), a Michael Mullen, Senior Partner v PwC Legal.

Jan Thompson hovořila o strategii vlády, Petr Karel hodnotil brexit z pohledu firmy ve Velké Británii a zástupci z PwC přinesli možné scénáře vývoje a jejich praktické dopady na obchodní společnosti. Odborníci ze společnosti PwC identifikovali pět aktuálně možných scénářů výstupu Velké Británie a jejich výsledný dopad na ostrovní stát. Každý z modelů je do jisté míry v souladu s již existujícími bilaterálními vztahy Evropské unie s ostatními zeměmi nebo organizacemi. Jednotlivé scénáře se odlišují mírou otevřenosti a nastavenými podmínkami spolupráce. Všechny však predikují pokles HDP Velké Británie.

 „Rozhodnutí Spojeného království opustit Evropskou unii je jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Evropské unie a v historii britsko-evropských vztahů vůbec,“ řekla v průběhu akce velvyslankyně Velké Británie v České republice Jan Thompson, „Lisabonská smlouva určuje mechanismus, kterým může Velká Británie opustit Evropskou unii. Jelikož však neexistuje šablona pro takové události, je pravděpodobné, že se bude jednat o dlouhý a složitý proces vyjednávání.“

Přítomní hosté se mohli sami zapojit do diskuze, a to mimo jiné prostřednictvím dotazníku, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry vnímá respondent dopady vlivu na svoje podnikání a jaký bude jeho další postup v reakci na brexit.

 

Témata:  EU,  Velká Británie,  Brexit

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.