Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bruselský plán na využití ruských rezerv se rozpadá. Proti stojí klíčoví spojenci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard Kč.

Tokio využití ruských rezerv na fakticky bezúročný a s největší pravděpodobností i nevratný převod na ukrajinské účty zjevně odmítá z podobného důvodu jako Belgie, která drží suverénně nejvíce zmrazeného ruského majetku, zhruba 3,8 bilionu korun. Japonsko se obává, že by v případě rozmrazení ruských aktiv muselo peníze mezitím poskytnuté Ukrajině splatit Rusku "ze svého".

Za peníze poskytnuté Ukrajině se ale odmítá zaručit dokonce i Evropská centrální banka. Plán Evropské komise ovšem odmítají také samotné Spojené státy a některé další země EU, vedle Belgie jde hlavně o Maďarsko a vlastně i Slovensko.

Japonské odmítnutí ovšem pro Evropskou komisi představuje skutečnou "studenou sprchou", protože odhaluje, že plán nemá podporu ani na mezinárodní neamerické spojenecké scéně. Evropská komise tedy rozjela historicky neozkoušený experiment, pro nějž neměla vyjednánu širší podporu, takže celý plán stále silněji působí jako zfušovaná hurá-akce.

Debakl Evropské komise ale obnažuje fundamentální krizi vládnutí EU; její demokratický deficit. Vlády, které jsou zodpovědné přímo svým voličům a zároveň reálně spravují jejich daně, jako je ta belgická nebo japonská, totiž plán Evropské komise odmítají. Zato Evropská komise, která se žádnému voliči přímo nezodpovídá, přímo prakticky žádné daně nespravuje, ve svém velikášství morálně hazarduje s penězi, za jejichž případnou ztrátu sama žádnou odpovědnost neponese – na rozdíl od Belgie, Japonska, ba svým způsobem i Evropské centrální banky.

Je znakem pokročilé demokracie, do níž se Evropská unie ráda stylizuje, že o zásadních, potenciálně historicky přelomových věcech si činí nárok rozhodovat lidé, vlastně pouhopouzí byrokraté, kteří nejsou přímo voleni a voličům se ani přímo nezodpovídají? Vždyť takové nastavení otevírá dveře morálnímu hazardování, hazardu s penězi daňových poplatníků, jak demonstruje zmíněný postoj Belgie či Japonska.

Neměla by se Evropská komise vrátit zpátky na zem a místo gest a siláctví, k němuž evidentně nemá přirozený mandát, být raději opět jen servisním, úředním orgánem skutečně volených vlád členských zemí EU? Evropská komise by se měla dovtípit, že hrát si na Churchilla je sice možná líbivé, ale převážně jen z hlediska nepoučených – ti ostatní dobře vědí, že Churchill svůj rezolutní, nakonec vítězný postoj za druhé světové války opíral o přirozený, přímý mandát od voličů.

Churchill riskoval osud svůj i celého národa, jenž mu k tomu ovšem dal mandát, Evropská komise vlastně nic neriskuje – jen morálně hazarduje s penězi, které nejsou její, ani jí jejich správu daňoví poplatníci přímo nesvěřili...

Témata:  evropská komise Rusko EU

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.