Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Studenti touží po přivýdělku, praxe je jako motivace k hledání práce podřadná

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Středoškoláci i vysokoškoláci touží zejména po přivýdělku, praxe je jako motivace k hledání práce podřadná. I přes to je 40 procent studentů zaměstnáno v oboru, kterému se chtějí věnovat. Firmy takovým zaměstnancům platí nejčastěji mezi 50 a 90 korunami za hodinu. 80 procent studujících však kromě výplaty dostává i kapesné či stipendium. S penězi mladí lidé nakládají s rozumem, čtyři z pěti si spoří, a pokud mají závazky, splácejí je svědomitě. Vyplývá to z průzkumu, který pro Raiffeisenbank zpracovala agentura IPSOS.

Studentská léta jsou příjemnou, nicméně poměrně nákladnou součástí života. Nejvíce studenti utratí za jídlo a oblečení či kosmetiku. U 40 % studujících je položkou v rozpočtu také bydlení. V Praze, kde studuje více než 120 tisíc vysokoškoláků, se lze na koleji ubytovat již za cca 2 tisíce korun měsíčně. „Pokoj ale sdílíte se třemi spolubydlícími. Pokud hledáte kvalitu, můžete za jednolůžkový pokoj zaplatit i přes 7 tisíc za měsíc,“ komentuje reálnou situaci studentka VŠE Eliška Ctiborová.

Student, který bydlí v průměrném podnájmu se dvěma spolužáky, se však do této částky vejde i s dalšími základními náklady, jako je Lítačka, menza a telefon.

Práce hlavně jako zdroj peněz

„Z našeho nového průzkumu vyplývá, že celkem 96 % studentů středních i vysokých škol alespoň občas pracuje. S vyšším věkem pak stoupá počet těch, kteří mají při škole stálou práci, na úkor nárazově pracujících. Dva z pěti vysokoškoláků pracují celoročně, zatímco na střední škole má téměř stejné množství studentů jen nárazové brigády,“ říká Roman Přeučil, produktový manažer Raiffeisenbank.

40 % studentů pracuje v oboru, ve kterém by chtěli působit i v budoucnu. Jen polovina z nich si však tuto práci zvolila také kvůli praxi. Jasnou motivací je u všech pracujících studentů přivýdělek, ať už se jedná o jediný příjem nebo pouze o přilepšení. Kapesné od rodičů či stipendium od školy dostávají čtyři z pěti respondentů.

Studenti běžně nemají nadprůměrné výdělky, pouze jedna pětina si vydělá více než 10 tisíc korun měsíčně. Stejné množství studujících pak na výplatní pásce nemá více než 3 tisíce. Nejčastěji (u dvou třetin respondentů) se hodinový výdělek studujících pohybuje mezi 50 a 90 korunami.

Studenti jsou zodpovědní

Celých 81 % studentů myslí při hospodaření s penězi i na budoucnost a alespoň nějakým způsobem si spoří. Plnoletí studenti již také mohou využívat úvěrové produkty a kreditní karty. „Zejména kreditní karty jsou díky slevovým a bonusovým programům mezi studenty poměrně oblíbené. Splácejí je bez větších problémů a nepozorujeme u nich žádné odchylky od ostatních klientů,“ potvrzuje Roman Přeučil z Raiffeisenbank, a dodává: „Z našich statistik také jasně vyplývá, že studenti často nakupují kartou, a to i když se jedná o malé částky. Z bankomatu vybírají spíše sporadicky. Na rozdíl od ostatních klientů častěji využívají možnost vedení účtu v cizí měně, což je spojeno zejména s cestováním či studiem v zahraničí. Mezi nejoblíbenější měny patří Euro, Americký dolar a Britská libra.“

Pokud si studenti půjčují, jedná se většinou pouze o drobné úvěry na pokrytí aktuálních potřeb.

Raiffeisenbank aktuálně v rámci probíhající marketingové kampaně studentům nabízí možnost zřízení eKonta Student zcela zdarma s bonusem 555 korun.

Témata:  studenti práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.