Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské ženy pracují od zítřka „zdarma“

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropský den rovného odměňování žen a mužů letos připadá na 3. listopadu. Znamená to, že od tohoto dne až do konce roku pracují ženy v průměru Evropské unie bez odměny za práci. Průměrný rozdíl v odměňování žen a mužů činí totiž v rámci Unie 16,1 procenta. V ČR je rozdíl třetí nejvyšší z celé EU, konkrétně 22,1 procenta. Den rovného odměňování u nás tak letos připadl dokonce už na 11. října. Informuje MPSV.

Rozdíl mezi průměrným platem ženy a průměrným platem muže v České republice činí téměř 6,5 tisíce korun měsíčně. Kvůli platovým rozdílům žen a mužů přichází podle Českého statistického úřadu a Eurostatu průměrně rodinné rozpočty o přibližně 77 tisíc korun ročně. Nerovné odměňování tedy finančně poškozuje rodiny a plýtvá lidským potenciálem. Dopadá ale i na ekonomiku jako takovou tím, že snižuje se její výkon vzhledem k oslabení spotřeby. Oslabuje rovněž systémy sociálního a zdravotního pojištění či daňové příjmy státu. Nerovné odměňování má řadu příčin, které jsou vzájemně propojené a navzájem se dále umocňují. Jedná se například o rozdělení trhu práce na mužské a ženské obory, nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, obtížné slaďování rodinného a pracovního života, nejasnosti ohledně výše odměn na jednotlivých pracovištích (tzv. platová netransparentnost) a také společenské tradice a stereotypy. „Rozdíl v odměňování žen a mužů v České republice je jeden z největších v EU a jedná se o jeden z nejzásadnějších problémů rodinné politiky. Je nanejvýš důležité, aby se na tuto oblast kromě veřejného sektoru zaměřily i firmy – a to nejen na téma spravedlivého odměňování, ale také na větší zastoupení žen v rozhodování. Úspěšné firmy dobře vědí, že se jim to vyplácí,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Projekt „22 % K ROVNOSTI“ řeší problematiku komplexně MPSV se chce nyní postavit po bok dalších zemí, které usilují o redukci nerovného odměňování včetně přípravy odpovídající legislativy (např. Německo, Francie, Rakousko, Švédsko). Projekt „22 % K ROVNOSTI“ je financován z Evropského sociálního fondu (OP Zaměstnanost) částkou 85 milionů korun a potrvá do konce roku 2020. Řeší dopady nerovného odměňování na jednotlivce, rodiny, firmy a instituce i společnost jako celek. Přinese celkově nový přístup kombinující prevenci, osvětu, aktivní spolupráci relevantních společenských aktérů a institucí a podporu jednotlivců proti diskriminaci. Výstupy projektu budou např.: on-line mzdová a platová kalkulačka, manuál o vyjednávání o mzdě, návrhy ustanovení kolektivních smluv či elektronický nástroj Logib-CZ, který firmám a institucím umožní objektivně vyčíslit rozdíl v odměňování, osvětová kampaň. Projekt se věnuje také kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), a dále podpoří dialog s hospodářskými a sociálními partnery vlády (tripartita). „Na všech výstupech projektu již aktivně pracujeme a všechny budou bezplatně ke stažení a k využití na webu projektu,“ dodala ministryně Marksová. Více informací o projektu je na webu www.rovnaodmena.cz.

Témata:  ženy práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.