Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EET: Co mohou čekat čeští podnikatelé? V Chorvatsku příliš nepomohla

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Prvním prosincem 2016 se začíná v ČR zavádět elektronická evidence tržeb. Dle portálu Vše o EET bychom implementaci systému měli sledovat ve 4 fázích, poslední proběhne v červnu příštího roku. První na ráně jsou nyní restaurace, plejádu „postižených“ uzavřou v létě svobodná povolání a řemesla, která rovněž přejdou na EET.

Jinými slovy: všechny tržby budou evidovány elektronicky s výjimkou plateb cestou převodu z účtu na účet (jsou dobře dohledatelné), inkasem či půjde-li o „ojedinělý příjem", kdy se například rozhodnete kolemjdoucímu prodat mošt jablek ze své zahrádky. O tyto novoty se postaral současný ministr financí Andrej Babiš, který s nápadem přišel v roce 2011. Uvažovalo se, že EET bude fungovat už v lednu 2016. Jsme tedy ve skluzu.

Americká obchodní premisa: Úspěšný podnikatel je Bohem milován

O EET ještě hodně uslyšíme. Nyní by bylo skoro předčasné cokoli „věštit". Babiš, iniciátor EET v Česku, inspiroval analogickou praxí zavedenou v Chorvatsku. Od nové praxe si každoročně slibuje o celé miliardy ve státní pokladně navíc. Zatím se ukazuje, že chorvatský systém je přísnější vůči tomu, který se dneškem má zavést v Česku. Boris Lalovac, chorvatský ministr financí, v roce 2015 uvedl, že stouply přiznávané příjmy podnikatelů. Na druhou stranu se ale snížilo chorvatské DPH, takže se efekt příliš neprojevil. Výsledky na Slovensku nejsou lepší. Otázka zní: Proč v takovém případě vůbec EET?

Vyjděme z toho, že předkladatelé EET jsou idealisté, kteří se domnívají, že business je férová hra, kde má každý možnost si vydělat peníze... To by ale lidé nesměli mít přirozený sklon k podvodům.

Podívejme se letmo na několik anachronických koncepcí: V. I. Lenin trval ve svých představách na tom, aby každý pracující jedinec byl odměněn dle svých zásluh (možná proto musel z ruské scény tak rychle zmizet). Americký kalvinistický model předkládá zas tezi, že úspěšný člověk si zaslouží nejen majetek, ale i boží přízeň. Babišova vize nesoucí se v proaktivním duchu je jistě podobně akční: výkonný podnikatel nesmí být trestán za to, že se mu daří a má se skvěle. Ať platí malé daně a žije spokojený život. Daně klesnou poté, co je stát konečně všechny bude umět vybírat. To nejde obstarat bez tvrdé (elektronické) kontroly.

Co tu tedy nehraje? Obchodníci/podnikatelé se doposud placení (vyšších) daní v neoptimálně nastaveném systému vyhýbali, takže stát začal daně dále zvyšovat a znevýhodňovat poctivé platiče. Vznikl tedy začarovaný kruh. Babiš, jsa sám podnikatel, chce nepoctivce vystrnadit z kola ven, aby se poctivcům mohli snížit daně a ti mohli vést klidný úspěšný život. Babiš věří, že snížení počtu poctivých podnikatelů platících daně pomůže zlevnit i samo zboží, čímž se rozhýbe ekonomika a vzroste spokojenost spotřebitelů.

Netrestejme úspěšné velkými daněmi. EET vyšachují z kola ven všechny nepoctivce a prý zlevní zboží spotřebitelům, protože kupříkladu klesne DPH

Idea je to pěkná, ale kritici soudí, že úspěšní a poctiví budou mít „o starost navíc", zatímco ti nepoctivci začnou být ještě více nepoctiví a ještě více hypertrofují „šedou ekonomiku". V Chorvatsku každopádně řada podnikatelů kvůli EET zkrachovala nebo prostě skončila (cca 50 000 případů) a je otázka, nakolik skutečně kvůli EET, nakolik kvůli tomu, že by tyto subjekty zkrachovaly/ skončily stejně... Ve výsledku je v chorvatské státní pokladně zhruba totéž co předtím. Jen ty poctivé podnikatele možná trápí fakt, že se s nimi zachází jako s apriorními zloději. Ti skuteční zatím jako vždy proplouvají a mají se možná lépe než předtím. Mají dvojnásobný důvod státu nic nepřiznávat. Informace, že podnikatel nezdraží poté, co si bude muset naistalovat EET, protože pro to „není" důvod, je poněkud úsměvné. Může si vymyslet 100 jakýchkoli jiných důvodů.

Pokud k myšlence EET přidáme návdavkem elektronické peníze (jež se mají časem zavést), připočteme efekt rafinovaných algoritmům sociálních sítí, v potaz vezmeme bankami sdílený registr dlužníků, připočteme-li k tomu ještě možnost unikání klientských dat z různých fondů kapitálových trhů, lékařských karet, bankovních účtů... vyvstane možná poznání, že EET není žádný všelék. Lépe než vymýšlet rafinované systémy, jak držet na uzdě zloděje, nebylo by lepší dlouhodobě motivovat člověka, aby ho nenapadlo krást? V tomto případě se EET jeví jako naivní volba, jelikož všechno není jen o penězích a o daních.

Jablka s hruškami se nemají míchat, ale když už...

Pamatujeme si ještě problémy s centrálním registrem vozidel? Přestalo se podvádět? Přestala se krást auta? Ustala v tomto odvětví korupce? Pamatujeme si kauzu Opencard? Aby vše fungovalo, musí být elektronický systém sám o sobě dokonalý a být dobře obsluhován. Roli hraje lidský faktor. Suma sumárum: EET zřejmě nebude znamenat administrativní zátěž pro podnikatele. Bude to možná větší zátěž pro tvůrce tohoto systému. Babiš může být nakonec dobrý. Je stejně dobrý jeho aparát? Je zajímavé, že na Slovensku musel rezignovat ze své funkce prvního místopředsedy Strany soukromníků Rudolf Baránek, známý kritik slovenské verze EET, jelikož byl nařknut z korupce. Beránek se hájí, že obvinění bylo zmanipulováno.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb)

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.