Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mohou si Češi za nízké platy sami? Ekonom vysvětluje, jak to je

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrná mzda podle Českého statistického úřadu v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1070 Kč na 27 220 Kč. Může to sice znít jako dobrá zpráva – ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že na takové peníze většina občanů vůbec nedosáhne.

Přestože se průměrná mzda vyhoupla přes 27 tisíc, dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou. „Není to nic neobvyklého. U těch vyspělejších ekonomik se toto procento ještě zvyšuje," vysvětluje pro Český rozhlas Plus ekonom Richard Hindls.

Za takový nárůst podle něj mohou vysoké platy nad 100 tisíc korun, kterých přibývá. Plat pak sice roste i všem ostatním, ne ale tolik, aby se přehoupli přes průměr. Nejlépe jsou na tom lidé v oblasti bankovnictví, financí či IT, ani tady už ale platy nestoupají tak rychle jako před deseti lety.

Špatná situace pak naopak podle Hindlse panuje ve školství. „Jestliže se učitelka s nesmírnou lidskou odpovědností a se 40 letou praxí pohybuje sotva na hranici průměrného platu, tak něco není v pořádku." varuje odborník.

Za nízké mzdy si podle něj mohou částečně sami zaměstnanci. „Řada lidí se spokojí s nižší mzdou, než by se přestěhovala nebo rekvalifikovala," vysvětluje. Poměrně nízká je v Česku podle něj také produktivita práce, což je dáno i používáním méně vyspělých technologií.

„Životním a mzdovým podmínkám na Západě se moc nepřibližujeme. Odstup mezi tím, co si vyděláme a co si v zahraničí můžeme koupit, je pořád velký. Leccos sice třeba v Německu pořídíme levněji, ale Evropa celkově je pro nás stále drahá," dodává ekonom.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.