Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Co udělat s dárkem, když se Ježíšek splete

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Každému se může stát, že se s výběrem dárku netrefí do potřeb, vkusu nebo velikosti obdarovaného. Darovanému koni sice na zuby podle starého pořekadla hledět nemáme, ale moderní právo přináší možnosti, jak se nepovedeného dárku zbavit. Vyplatí se ale jednat co nejdříve, právo vracet zboží rozhodně neplatí plošně a je časově omezené.

Zákon nám garantuje právo vrátit zboží pouze ve vymezených případech, a to u smluv uzavřených pomocí takzvané dálkové komunikace (tedy nejčastěji po internetu) nebo mimo prostory určené k podnikání (třeba na ulici). Čtrnáctidenní lhůta, kterou spotřebitelům občanský zákoník dává na rozmyšlenou, je ale v období kolem Vánoc nedostačující. „Kdo nakupoval na internetu s předstihem, mohl se o výhodu vrácení zboží připravit,“ připomíná Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu, a pokračuje: „Naštěstí řada e-shopů zákazníkům, kteří nakupují s předstihem, jejich aktivitu kompenzuje a dává jim možnost zboží vrátit například do konce roku. Povinnost jít nad rámec zákona sice nemají, ale lákají-li před Vánoci koupěchtivé zákazníky na prodlouženou možnost vrácení zboží, musejí ji dodržet.“

Nakupování a vracení zboží v e-shopech má svá jasná a zákonem stanovená pravidla. Lhůta na odstoupení běží od převzetí věci. Téměř vše můžeme během čtrnáctidenní lhůty vybalit a vyzkoušet. Sdělením prodejci, že věc budeme vracet, odstupujeme od smlouvy. Na samotné vrácení zboží do obchodu máme dalších maximálně 14 dní od chvíle, kdy jsme odstoupili. Zboží vracíme kompletní, pokud možno v původním obalu, nepoškozené, ale pokud nese stopy po vyzkoušení, právo odstoupit nezaniká. Prodejce musí vrátit peníze do 14 dnů, ale zpravidla to dělá rychleji.

Právně komplikovanější je vracení zboží v běžných obchodech. Zde neexistuje zákonné právo cokoliv vrátit zpět bez udání důvodu. Každý obchod si to řeší po svém a zákazníci z toho mívají těžkou hlavu. „Možnost vrátit či vyměnit zboží je zejména ve velkých obchodech a řetězcích obvyklá, není to však povinnost podnikatele,“ varuje Zelený. Každý rok odchází řada spotřebitelů s nepořízenou, protože konkrétní prodejce vrátit zboží neumožnil nebo zákazník nesplnil podmínky pro vrácení, které si každý obchodník může nastavit podle sebe.

Podmínky pro vrácení zboží v kamenných obchodech jsou individuální a je dobré se podle nich řídit při volbě obchodu, obzvláště pokud si nejsme jisti, zda se s dárkem trefíme. Většinou budeme k vrácení potřebovat původní účtenku, někdy i obal a všechny visačky. Některé obchody vrátí za nevyhovující zboží peníze, jiné jen umožní vybrat si z aktuální nabídky či poskytnou poukázku na další nákup. Lhůty jsou rovněž individuální, nejkratší začínají na 14 dnech nebo obchodník určí pevné datum, do kdy lze jakékoliv před Vánoci koupené zboží vrátit. Běžná lhůta bývá kolem jednoho měsíce, ale výjimkou není ani delší časový úsek. „Konkrétní informace můžeme nalézt v prodejních řádech nebo na účtenkách. Doporučujeme, abyste se už při nákupech zeptali, zda půjde zboží případně vrátit a pokud ano, tak za jakých podmínek a do kdy,“ radí Zelený.

Témata:  dTest dárky, Vánoce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.