Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvyšování sazeb v Polsku může přijít dříve

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V Polsku končí zasedání tamní centrální banky. Ta sice s největší pravděpodobností ponechá klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 1,5 %, může však dojít k posunu v její rétorice. Inflace v Polsku se rychle šplhá směrem nahoru. Již během prvního čtvrtletí letošního roku by mohla překročit 1,5 %, s čímž ovšem centrální banka ve své prognóze nepočítá. K růstu úrokových sazeb by tak nakonec mohlo dojít ještě dříve, než jsme předpokládali, tedy již v letošním roce. Informuje Jana Steckerová, ekonom, Komerční banka, a. s.

Také se dozvíme, jak se vyvíjely české maloobchodní tržby v listopadu. Ty podle našeho odhadu vzrostly o 3,9 % y/y. K ochotě domácností utrácet přispívá klesající nezaměstnanost, která vytváří tlak na růst mezd. Ty ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostly v nominálním vyjádření o 4,5 % y/y.

Ani v prosinci česká inflace nezastavila svůj růst a dokonce se poprvé od roku 2012 vyšplhala na 2% inflační cíl ČNB. To by centrální bance mělo dostatečně uvolnit ruce na to, aby už ve druhém čtvrtletí letošního roku přistoupila k opuštění kurzového závazku, jak předpokládáme. V lednu sice inflace ještě klesne zpět pod dvě procenta, v únoru se však na cíl opět vrátí a bude se zde držet po zbytek celého letošního roku. Dobrou zprávou je, že k vyšší inflaci nepomáhají pouze ceny pohonných hmot a ceny potravin, ale i jádrová inflace. Prosincová inflace navíc výrazně předčila očekávání samotné centrální banky. Ta předpokládala výsledek o 0,7 pb nižší.

Zrušení kurzového závazku v Q217 by nemělo stát v cestě ani dnešní jmenování dvou nových členů bankovní rady. Těmi se stali Oldřich Dědek a Marek Mora. Marek Mora působil od září 2002 do dubna 2003 jako poradce Jiřího Rusnoka na ministerstvu průmyslu a obchodu, takže by se mohl v bankovní radě následovat jeho linii. Oldřich Dědek se v minulosti nechal slyšet, že by se zaváděním kurzového závazku váhal a tak lze předpokládat, že ani jeho rušení brzdit nebude. Oba dva nastoupí do ČNB 13. února.

Témata:  Polsko banky ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.