Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Extrémní teploty bateriím nesvědčí. Může dojít k jejich poškození i výbuchu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Okolní teplota, ať už příliš vysoká, nebo naopak nízká, patří k rizikovým faktorům, které mají velký vliv na výdrž a životnost baterií a akumulátorů elektronických přístrojů. Jestliže jsou baterie vystaveny delší dobu velmi nízkým teplotám, hrozí jejich trvalé poškození.

Na životnost baterií mají negativní vliv nejen zimní mrazy, ale i letní horka. Přestože je pro baterie nejvhodnější skladovat je v chladnějším prostředí, teplota pod 15 stupňů již způsobuje ztrátu kapacity. Ovšem na druhou stranu by teplota při skladování neměla dlouhodobě příliš přesahovat 20 stupňů. Moderní baterie je rovněž vhodné častěji dobíjet – třebaže jim ještě zbývá dostatek kapacity.

Se smartphonem do mrazu

Vliv dlouhého působení nízkých teplot na výdrž baterií mobilních zařízení si může vyzkoušet každý lyžař nebo kdokoli, kdo se delší dobu pohybuje v mrazu venku. Smartphony, tablety nebo třeba fotoaparáty se v mrazu mnohem rychleji vybíjejí. Aby zůstal telefon na příjmu pro případ nouze nebo bylo možné průběžně fotografovat celý den, je tedy vhodné vzít si s sebou nabitou powerbanku nebo náhradní baterii do fotoaparátu. Existuje ale ještě jeden trik: nosit elektronické přístroje co nejblíže u těla a udržovat je tak v teple. Baterie v batohu lze alespoň částečně chránit před mrazem jednoduchým termoobalem.

Důležitá je rovněž správná manipulace s bateriemi po příchodu do tepla, když jsou baterie nejen podchlazené, ale i orosené. „Velmi špatný nápad je ‚rozmrazovat‘ baterie po příchodu z venku na topení nebo snad u krbu. Vystavení baterií teplotám nad 60 stupňů totiž může skončit i jejich explozí a následným požárem,“ vysvětluje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, jenž nabízí široký sortiment baterií do mobilních přístrojů. Před nabíjením je třeba nechat baterie pozvolna ohřát na okolní teplotu a otřít do sucha.

Nízké teploty způsobují pokles kapacity baterií, které je pak nutné v kratších intervalech měnit nebo dobíjet. Dlouhodobé vystavení mrazivým teplotám pak může způsobit i trvalé poškození baterie. Nebezpečím pro baterii jsou ovšem nejen nízké teploty, ale také voda a vzdušná vlhkost, kvůli níž korodují kontakty a další choulostivé součástky. Mokrou baterii je třeba před vložením do přístroje důkladně osušit, ale nikoli fénem nebo jiným zdrojem přímého tepla.

Správné skladování baterií

Z přístrojů, které neplánujeme delší dobu používat, bychom měli baterie vyjmout a správě uskladnit. Právě nevhodný způsob skladování může baterie poškodit a snížit jejich využitelnou kapacitu. „Ideálním prostředím pro skladování baterií je suché místo se stálou teplotou kolem 15 stupňů. Baterie je třeba skladovat nabité, a protože i při nepoužívání ztrácejí svoji kapacitu, je nutné je jednou za čas dobít,“ doplňuje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz.

Špatné skladování a úplné vybití může poškodit především lithium-iontové (Li-Ion) a lithium-polymerové (Li-Pol) akumulátory, které dnes najdeme prakticky ve všech mobilních telefonech, tabletech, noteboocích či fotoaparátech. Tyto typy baterií netrpí takzvaným paměťovým efektem, takže nevadí, když se dobíjejí i v jen částečně vybitém stavu. Naopak je poškodí, pokud jsou zcela vybíjeny. Proto jsou lithiové baterie vybaveny bezpečnostní pojistkou, která je před úplným vybitím odpojí. Baterie na bázi lithia za měsíc ztratí kolem 3 procent své kapacity, zatímco starší Nikl-metal hydridové akumulátory (NiMH) samovolně ztrácejí až třetinu kapacity za měsíc.

Témata:  baterie

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.