Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku ubývá malých obchodů s potravinami. Může za to stát?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V České republice rok od roku ubývá obchodů s potravinami. Za tento pokles může především situace na takzvaném tradičním trhu, tedy u obchodů s rozlohou do 400 m2. V posledních 16 letech jejich počet v tuzemsku klesl z dvaceti tisíc o více než třetinu. Zástupci maloobchodu za tím vidí mimo jiné špatný přístup státu.

Malé a středně velké obchody s potravinami pomalu mizí z mapy České republiky. Ukazují to data společnosti Nielsen, podle kterých se počet prodejen s rozlohou do 400 m2 za posledních 16 let snížil o více než 7 tisíc. Zatímco na začátku tisíciletí v Česku existovalo přes 20 tisíc malých prodejen a samoobsluh, kvůli postupnému poklesu se loni dostaly na méně než 13 a půl tisíce provozů. Jen v loňském roce přitom tento segment zaznamenal meziroční pokles v počtu o 1,5 %. Právě snižující se počet malých a středně velkých jednotek je hlavním důvodem celkového poklesu počtu obchodů s potravinami. „Pod nejvýraznější ztráty se podepsaly nejmenší prodejny s plochou do 50 m2, které s aktuálním počtem 6 223 tvoří nejpočetnější část tradičních obchodů a meziročně zaznamenaly úbytek o 6 %,“ uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.Podle předsedy Družstva CBA CZ, Romana Mazáka, za tím stojí nedostatečná podpora ze strany státu. „I když se zákazníci vracejí ze supermarketů zpět k nákupům na vesnici, český maloobchod je v posledních letech v krizi. Může za to podporování zahraničních řetězců státem, mnohdy nesmyslné a nadbytečné legislativní požadavky, vysoké zdanění mezd či skokové zvyšování minimální mzdy. Obchod poškozuje také absence ochrany českých distributorů před agresivními obchodními praktikami nadnárodních výrobců,“ uvedl Mazák.

Právě Družstvo CBA CZ se přitom možnému úbytku prodejen vyhnulo. Počet prodejen v jeho síti se od začátku tisíciletí pohyboval okolo sedmi set, v posledních letech však došlo k navýšení až na současných 960 prodejen. „Proti celkovému úbytku malých prodejen bojujeme, jak se dá. Proto jsme vytvořili první tuzemskou franšízovou síť v oblasti širokosortimentních potravin, která poskytuje kompletní služby a plnou podporu členským prodejnám. Vyjednáváme též s dodavateli co nejnižší ceny a pomáháme prodejnám se složitou legislativou či EET. Snažíme se i o určitý přesah, kupříkladu pořádáním soutěží či dětských dnů,“ doplnil předseda družstva sdružujícího velkoobchody a maloobchodní jednotky.Celkový úbytek obchodů s potravinami v tuzemsku zmírňují supermarkety a hypermarkety. První segment zaznamenal od roku 2000 nárůst o téměř 50 % – zatímco na začátku tisíciletí bylo v Česku 900 supermarketů, v loňském roce jich bylo už více než 1300. Nejvýraznější růst ze všech tří segmentů nicméně zaznamenaly hypermarkety. První hypermarket otevřel v Česku v roce 1996, na přelomu tisíciletí jich bylo už 68 a o 16 let později se jejich počet téměř zpětinásobil. „Pod tento vývoj se podepisuje tlak moderních formátů. Významnými faktory jsou i změny nákupního chování, vyšší mobilita obyvatelstva, pokračující urbanizace a změna vnímání nákupního chování lidí, kteří jsou v dnešní hektické době stále méně ochotní trávit volný čas nakupováním,“ uzavřel Mechura.

Témata:  potraviny obchody

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.