Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku ubývá malých obchodů s potravinami. Může za to stát?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V České republice rok od roku ubývá obchodů s potravinami. Za tento pokles může především situace na takzvaném tradičním trhu, tedy u obchodů s rozlohou do 400 m2. V posledních 16 letech jejich počet v tuzemsku klesl z dvaceti tisíc o více než třetinu. Zástupci maloobchodu za tím vidí mimo jiné špatný přístup státu.

Malé a středně velké obchody s potravinami pomalu mizí z mapy České republiky. Ukazují to data společnosti Nielsen, podle kterých se počet prodejen s rozlohou do 400 m2 za posledních 16 let snížil o více než 7 tisíc. Zatímco na začátku tisíciletí v Česku existovalo přes 20 tisíc malých prodejen a samoobsluh, kvůli postupnému poklesu se loni dostaly na méně než 13 a půl tisíce provozů. Jen v loňském roce přitom tento segment zaznamenal meziroční pokles v počtu o 1,5 %. Právě snižující se počet malých a středně velkých jednotek je hlavním důvodem celkového poklesu počtu obchodů s potravinami. „Pod nejvýraznější ztráty se podepsaly nejmenší prodejny s plochou do 50 m2, které s aktuálním počtem 6 223 tvoří nejpočetnější část tradičních obchodů a meziročně zaznamenaly úbytek o 6 %,“ uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.Podle předsedy Družstva CBA CZ, Romana Mazáka, za tím stojí nedostatečná podpora ze strany státu. „I když se zákazníci vracejí ze supermarketů zpět k nákupům na vesnici, český maloobchod je v posledních letech v krizi. Může za to podporování zahraničních řetězců státem, mnohdy nesmyslné a nadbytečné legislativní požadavky, vysoké zdanění mezd či skokové zvyšování minimální mzdy. Obchod poškozuje také absence ochrany českých distributorů před agresivními obchodními praktikami nadnárodních výrobců,“ uvedl Mazák.

Právě Družstvo CBA CZ se přitom možnému úbytku prodejen vyhnulo. Počet prodejen v jeho síti se od začátku tisíciletí pohyboval okolo sedmi set, v posledních letech však došlo k navýšení až na současných 960 prodejen. „Proti celkovému úbytku malých prodejen bojujeme, jak se dá. Proto jsme vytvořili první tuzemskou franšízovou síť v oblasti širokosortimentních potravin, která poskytuje kompletní služby a plnou podporu členským prodejnám. Vyjednáváme též s dodavateli co nejnižší ceny a pomáháme prodejnám se složitou legislativou či EET. Snažíme se i o určitý přesah, kupříkladu pořádáním soutěží či dětských dnů,“ doplnil předseda družstva sdružujícího velkoobchody a maloobchodní jednotky.Celkový úbytek obchodů s potravinami v tuzemsku zmírňují supermarkety a hypermarkety. První segment zaznamenal od roku 2000 nárůst o téměř 50 % – zatímco na začátku tisíciletí bylo v Česku 900 supermarketů, v loňském roce jich bylo už více než 1300. Nejvýraznější růst ze všech tří segmentů nicméně zaznamenaly hypermarkety. První hypermarket otevřel v Česku v roce 1996, na přelomu tisíciletí jich bylo už 68 a o 16 let později se jejich počet téměř zpětinásobil. „Pod tento vývoj se podepisuje tlak moderních formátů. Významnými faktory jsou i změny nákupního chování, vyšší mobilita obyvatelstva, pokračující urbanizace a změna vnímání nákupního chování lidí, kteří jsou v dnešní hektické době stále méně ochotní trávit volný čas nakupováním,“ uzavřel Mechura.

Témata:  potraviny obchody

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.