Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co přinesla Německu Angela Merkelová v oblasti ekonomické reformy?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Je neoddiskutovatelné, že Německo má obrovsky silné stránky zahrnující nízkou míru nezaměstnanosti (5,6 % na celostátní úrovni a v Bavorsku dokonce jen 3 %), úvěrové hodnocení AAA, a řadu nadnárodních firem, které fungují po celém světě. Na druhé straně však stojí fakt, že německá ekonomika je v podstatě „nefunkční“. Informuje Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Angela Merkelová se chystá zvítězit v německých volbách Kancléřka se ekonomickým reformám příliš nevěnuje Míra iinvestic i růst produktivity v Německu skomírají „Nefunkční“ ekonomika zvýrazňuje negativní demografické trendy

Politici chválí masivní přebytek běžného účtu dosahujícího 8 % HDP coby ukazatel vysoké konkurenceschopnosti, avšak je to i známka toho, že místní firmy nechtějí doma investovat. Podobný ač méně výrazný trend můžeme pozorovat také v severských zemích.Německo má tak podle MMF nejnižší míru investic mezi rozvinutými ekonomikami. Nejobávanějším faktorem je nízká míra investic do vybavení, což vede k nižší akumulaci kapitálu, která by ve střednědobém výhledu mohla zpomalit ekonomický růst.

Pokles akciového kapitálu by mohl zvýraznit i negativní demografické trendy. Všechny prognózy německých statistických úřadů potvrzují klesající populaci, což by v příštích desetiletích mohlo mít zásadní vliv. Klíčový bude vývoj porodnosti a zejména imigrace. Nízkou úroveň investic do vybavení v minulých letech částečně vyvažovaly vysoké investice na výzkum a vývoj, ale zatím to není dost na zvýšení potenciálního růstu prostřednictvím celkové vyšší produktivity.Mnoho lidí navíc neví či opomíjí následující fakt: průměrný roční růst produktivity v Německu v posledním desetiletí byl pouhých 0,7 % - což je méně než v Portugalsku (0,9 %) i ve Španělsku (1,9 %). To jasně potvrzuje limity takzvaného německého ekonomického zázraku, který stojí víceméně na špatně placených nekvalifikovaných pracovních místech v sektoru služeb.

Od roku 2005 neudělala kancléřka Merkelová pro ekonomickou reformu vůbec nic. Jejím nejzásadnějším rozhodnutím bylo zavedení minimální mzdy, což se ukázalo jako problematické. Její období v úřadu kancléřky se dá v podstatě charakterizovat jako spravování odkazu Gerharda Schrödera a Petera Hartze. Podle OECD prosadilo Německo za posledních sedm let nejméně prorůstových reforem ze všech rozvinutých zemí. Proto by nemělo být překvapivé zjištění, že země celosvětově strádá na 114. místě, pokud jde o jednoduchost zahájení podnikání. Pro srovnání, Řecko je na 56. místě a Francie na 27.V tuto chvíli nemá žádná země v rámci Evropské hospodářské a měnové unie schopnost nahradit Německo na pozici politického a ekonomického lídra Evropy. Berlín by však neměl zaspat a měl by prosadit nezbytné reformy na podporu produktivity, investovat přebytky běžného účtu a dát zaměstnancům odpovídající mzdy.Čím déle to bude trvat, tím hůř pro ekonomiku. Není pochyb o tom, že Angela Merkelová bude opět zvolena. Její další období však může být úplně jiné, protože nebude mít jinou možnost než obtížné reformy prosadit.

Témata:  Angela Merkelová ekonomika Německo

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.