Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za chybné označování potravin hrozí pokuta až 50 milionů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Chybějící povinné údaje, klamavé označení potravin, nedodržení požadované formy sdělení informací spotřebitelům či nevhodné překlady názvů potravin do češtiny. To jsou nejčastější chyby, kterých se dopouštějí výrobci při označování potravin. Následky pochybení však mohou být velice přísné, v krajním případě totiž může pokuta dosáhnout až 50 milionů korun.

Zřejmě nejčastěji se chyby objevují na zahraničních potravinách prodávaných v tuzemských obchodech v originálních obalech s českými etiketami. „Stává se, že na etiketě chybí některé povinné údaje, či není dodržena požadovaná forma sdělení povinných informací spotřebitelům,“ říká Jan Maryška, spolupracující lektor vzdělávací společnosti 1. VOX a zároveň redaktor časopisu d’Test. „Problémem mohou být i nevhodné překlady názvů potravin do češtiny.  To platí zejména tehdy, když překladatel použije název, pro který české předpisy definují požadavky na jakost. Pokud pak taková potravina dané požadavky nesplňuje, může být považována za klamavě označenou,“ dodává Maryška.

Všechny povinné údaje na obalu stanovují evropské předpisy. Navíc jsou na obalech všechny údaje, které předpisy přímo nevyžadují. Zejména se jedná o marketingové texty všeho druhu. Občas se také na obalech objevují i "pozůstatky" dřívějších legislativních úprav. Například na obalech masných výrobků se dříve povinně uvádělo maximální množství tuku. Ačkoliv se tento údaj již od roku 2016 uvádět nemusí, na některých obalech se s ním mohou spotřebitelé setkat dodnes. Za chyby při označování potravin hrozí vysoké pokuty. „Nejpřísnější postihy legislativa vyměřuje za klamavé označení potravin. V takovém případě může pokuta dosáhnout až 50 miliónů korun. Připomeňme, že za klamavé označení se nepovažují jen zavádějící obrázky a marketingové texty. Spadají sem například i nepravdivé údaje o množství určitých složek výrobku nebo použití vyhláškou definovaného názvu pro potravinu, která legislativní definici nevyhovuje,“ vypočítává Maryška, který v rámci vzdělávací společnosti 1. VOX vede pro manažery potravinářských firem kurzy, jak správně označovat potraviny etiketami, co na nich musí být a naopak, co již je tam navíc.

Témata:  potraviny obchody supermarkety

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.