Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chybí lidi. Firmy hledají zaměstnance ve světě. Zájem je o Ukrajince i Srby

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zájem o zaměstnance z takzvaně třetích zemí v Česku narůstá. Podle průzkumu Regionální hospodářské komory Brno chtějí firmy nejčastěji pracovníky z Ukrajiny. Poptávka je ale i po nových pracovnících ze Srbska či Ruska. Zaměstnávání lidí z třetích zemí s sebou přináší řadu zákonných povinností a podmínek, jež české firmy mnohdy od najímání cizinců odrazují. Vzniká proto množství podpůrných projektů, které mají transfer cizinců do Česka usnadnit.

Nedávný průzkum, který mezi firmami provedla Regionální hospodářská komora Brno, dokazuje, že o zaměstnance ze zemí mimo Evropskou unii je stále větší zájem. „Téměř 48 procent respondentů z řad personalistů a majitelů firem uvedlo, že by rádi přijali zaměstnance z Ukrajiny. Více než 26 procent pak mělo zájem i o pracovníky ze Srbska či Ruska,“ uvedl předseda Regionální hospodářské komory Brno Ladislav Chodák. Největší poptávka je po dělnických profesích, jako jsou svářeči či obráběči. Cizinci z nečlenských zemí EU by ale podniky chtěly zaplnit například i místa řidičů MKD.

Zatímco lidé přicházející z členských států Evropské unie mají podmínky téměř srovnatelné s Čechy, cizince ze třetích zemí čeká důkladný schvalovací proces. K obdržení zaměstnanecké karty potřebují mnohdy prokazovat odbornou způsobilost, musejí předkládat existující pracovní smlouvu a prověřována je i společnost, pro níž mají pracovat. Při změně pozice či zaměstnavatele navíc musejí vše hlásit. Pokud by pak o zaměstnání přišli a do dvou měsíců nepodali souhlas se změnou zaměstnavatele, zaměstnanecká karta jim zanikne bez nároku na obnovu.

Právě administrativa spojená s najímáním pracovníků ze zahraničí odrazuje často jak firmy, tak samotné kandidáty. Vláda proto v poslední době podnikla řadu kroků, které by měly urychlit a usnadnit zaměstnávání lidí ze třetích zemí, pro něž platí nejen povinnost získat oprávnění k práci, ale i k pobytu na území České republiky. Pilotní projekt, který se od listopadu 2015 zaměřil na vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, byl v létě 2016 doplněn o Režim Ukrajina pro kvalifikované zaměstnance a už nyní se ukazuje, že zájem je obrovský. „U odborných pozic jsme od ledna do října obdrželi téměř 500 žádostí o zařazení do projektu z 220 firem. Na pozice vyžadující standardní či nižší kvalifikaci to bylo přes jedenáct tisíc žádostí a stanovené měsíční kvóty jsou stabilně vyčerpávány,“ dodal Lukáš Prokeš, zástupce náměstka ministra průmyslu a obchodu a ředitel odboru evropského a mezinárodního práva.

Najímání pracovníků ze Srbska má pak zase usnadnit plánovaný projekt Regionální hospodářské komory Brno. „Zatímco zaměstnávání Ukrajinců už je v Česku poměrně známé, nyní začínají tuzemští zaměstnavatelé spatřovat zajímavý a dosud nevytěžený zdroj lidské síly v Srbsku. Připravujeme proto projekt, který by měl zpřehlednit a zjednodušit transfer pracovníků z této balkánské země,“ uvedl Čeněk Absolon, ředitel Regionální hospodářské komory Brno.

I přes množství programů se ale stále najde řada firem, jež podmínky obcházejí a zaměstnávají pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii nelegálně. Jen v Jihomoravském kraji tak kontroly do letošního září odhalily na sedmadvacet porušení zákona při zaměstnávání cizinců a sto šedesát nelegálních pracovníků. „Provedli jsme kontroly celkem v 861 společnostech a udělili 34 pokut ve výši téměř devatenácti milionů korun,“ potvrdil Jiří Malota z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj.

Témata:  firmy zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.