Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku chybí lidé. Ekonomika naráží na své kapacitní limity. Co nás příští rok čeká?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká ekonomika naráží na své kapacitní limity. Nyní sice silně roste, už v roce 2018 ale začne postupně zpomalovat, vyplývá z makroekonomické prognózy týmu analytiků skupiny ČSOB. Celkově slibnou trajektorii české ekonomiky navíc mohou ohrozit některé vnější vlivy. Ekonomiku eurozóny čeká v příštím roce mírné zrychlení.

Ekonomika eurozóny poroste podle odhadů analytiků ČSOB v roce 2018 o 2,3 % při inflaci 1,6 %, a dosáhne tak nejvyššího tempa růstu za posledních více než deset let Naopak česká ekonomika mírně ubere, když podle prognózy poroste tempem 3 %. I tak nás ovšem rychlejší růst HDP i inflace posune alespoň o krok blíže úrovni našich západních sousedů.

Hlavním problémem české ekonomiky nadále zůstává nedostatek pracovních sil. Navzdory rekordní zaměstnanosti Čechů i cizinců v ČR firmám chybí více než 200 tisíc lidí. „Novým normálem bude přetahování zaměstnanců a tlak na vyšší přidanou hodnotu. Nakonec právě nedostatek lidí se může stát silným katalyzátorem pro kvalitativně vyšší investice,“ předpokládá analytik ČSOB Petr Dufek. Zároveň budeme svědky klesajících marží českých podniků, které se budou snažit odloudit zaměstnance konkurenci i pomocí zvyšování mezd.

Stejný jev, tedy postupný růst mezd i inflace, který se zakusuje do firemních marží, můžeme sledovat v celém vyspělém světě. Zatímco v USA tento trend pravděpodobně povede k dalšímu růstu úrokových sazeb, Evropská centrální banka sice zatím zřejmě k podobnému kroku nesáhne, je ale pravděpodobné, že dojde k ukončení celé politiky kvantitativního uvolňování. „Na trhy by se tak pod vlivem těchto událostí mohl po dlouhé době vrátit strach. Nemusí jít nezbytně o špatnou zprávu, dnešní indikátory strachu investorů se totiž pohybují na dostřel historických minim. Větší opatrnost investorů však může mít dalekosáhlé důsledky na řadě trhů. Například v případě české koruny může strach nastartovat výraznější odliv ´zaparkovaného´ spekulativního kapitálu, který si do domácí měny v uplynulých letech odložili investoři,“ upozorňuje analytik Patria Finance Jan Bureš.

Česká národní banka nicméně zatím zůstává v klidu, když očekává, že minimálně do roku 2019 česká ekonomika poroste tempem kolem tří procent, přičemž v horizontu tří let nevidí pro tuto prognózu žádná větší rizika. „Tato prognóza je ovšem založena na předpokladu, že se české ekonomiky v příštích letech nedotknou žádné negativní zahraniční vlivy. Negativních politicko-ekonomických scénářů schopných proměnit na první pohled bezpečnou cestu vpřed v silnici bez krajnic a plnou výmolů je tolik, že spokojené spočinutí na vavřínech rychle rostoucích mezd, produktu a blahobytu si evidentně nemůžeme dovolit,“ varuje hlavní analytik ČSOB Martin Kupka. „Je pravda, že nejen česká ekonomika dnes kráčí vpřed relativně rychle: pohybuje se však přitom v málo prozkoumaném a velmi nepřehledném terénu,“ uzavírá Martin Kupka.

Témata:  ekonomika lidé

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.