Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zákon o významné tržní síle je postavený jednostranně, malým českým obchodníkům škodí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zákon o významné tržní síle patří mezi hlavní legislativní úpravy, které ovlivňují tuzemský trh s potravinami. Děje se tak ale pouze z části. Jeho hlavní snahou je uchránit malé výrobce před silným postavením velkých řetězců, vůbec se však nevěnuje praktikám nadnárodních dodavatelů a výrobců vůči malým českým distributorům. Především tradičním českým obchodům tak současný zákon spíše škodí. Změnit by to mohlo pouze vytvoření nové legislativní úpravy, říká Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Zákon o významné tržní síle byl vytvořen se záměrem zabránit možným nekalým praktikám ze strany velkých zahraničních řetězců proti malým českým výrobcům. Zatímco v západních zemích jsou řetězce značně regulované, tuzemské prostředí takovými pravidly neoplývá. Záměr alespoň nějakým způsobem regulovat působení řetězců v Česku je tedy určitě správný. Zákon je však už od svého vzniku postavený jednostranně.

V každém prostředí totiž může nastat i varianta přesně opačná, tedy když velký nadnárodní výrobce či dodavatel jedná s malým českým distributorem. Mezi ty se řadí především tradiční tuzemští obchodníci. Nadnárodní společnosti na ně přitom často uplatňují jiné podmínky než u řetězců, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích.

Malí čeští distributoři tak mají dvě možnosti. Tou první je přistoupení na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen. Druhou variantou je pak odmítnutí takových podmínek. Na ně však bývají navázané populární produkty jako piva či limonády, které spotřebitelé vyhledávají. Ti pak proto raději zamíří do velkého řetězce, kde daný výrobek najdou.

V českém prostředí lze najít stovky malých českých distributorů v podobě prodejen potravin, které v úhrnu tvoří desítky procent celého českého trhu. Tyto subjekty, jež jsou především na malých vesnicích nuceny ukončit svoji činnost, však žádný zákon nechrání. V tomto ohledu by tedy české prostředí potřebovalo úplně jinak postavenou legislativní úpravu. Pokud jí má být zákon o významné tržní síle, měli bychom za tuto sílu považovat nadnárodní výrobce.

Jak už to bývá v jakémkoliv odvětví, i v případě potravin platí, že na trhu existují velké i malé firmy. Pokud tedy chceme chránit malé výrobce, měli bychom bránit i malé distributory. V současné podobě je však regulována pouze polovina trhu, té druhé zákon naopak ubližuje. Tento stav bohužel nemůže změnit žádná z diskutovaných novel zákona. Řešením je jen a pouze úplně nová legislativní úprava.

Témata:  ekonomika potraviny

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.