Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o brigády klesá, firmy nabízejí až 150 Kč za hodinu!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle údajů personální agentury Grafton Recruitment začali čeští zaměstnavatelé již koncem dubna nabízet brigádnické pozice na letní měsíce. Zájem ze strany uchazečů je však malý a nedokáže volná místa pokrýt. Hodinová mzda brigádníků přitom meziročně vzrostla napříč všemi regiony ČR, v Praze v některých případech atakuje 150 Kč za hodinu.

Nabídkou brigád se zaměstnavatelé snaží řešit nejen zástup za pracovníky na dovolené, ale obecně nedostatek pracovních sil. Nejvíce brigádnických pozic je k dispozici ve výrobních firmách, obchodech, logistických a zákaznických centrech.  „Situaci letos komplikuje velmi nízká nezaměstnanost, která způsobila pokles počtu zájemců o letní brigády a sezónní práce. Dříve totiž často na brigády nastupovali pracovníci, kterým se nedařilo najít práci na hlavní pracovní poměr,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, a dodává: „Poptávka po brigádách klesá i ze strany českých studentů a důchodců.“

Největší zájem o brigády mají zahraniční vysokoškolští studenti z Ruska, Ukrajiny či Běloruska, kteří v ČR studují a obvykle zůstávají i přes léto. Nejčastěji se zajímají o brigádnické pozice v administrativě a v zákaznických centrech, kde je nutné hovořit cizími jazyky. „O manuální práci brigádníci moc nestojí, nabízených pozic je přitom v této oblasti nesrovnatelně více a jejich ohodnocení se od administrativy příliš neliší. Když už manuální brigádu vezmou, preferují pozice bez směn, a to i přesto, že například za noční či víkendové směny mohou získat výrazné příplatky,“ říká Jitka Součková. Například v Brně si může brigádník ve výrobě vydělat 127 Kč za hodinu a za noční směnu dostane ještě o 27 Kč více. „Menší zájem studentů o manuální brigády je dán také tím, že firmy studentům ve stále větší míře umožňují placené stáže v jimi studovaném oboru. Motivace pro brigádu na dělnické pozici je proto čím dál menší,“ komentuje Jitka Součková.

Stejně jako u klasických mezd je i u brigádnických hodinových sazeb možné pozorovat rozdíly napříč jednotlivými regiony, ve všech oblastech ČR však došlo k meziročnímu růstu o více než 10 %. Zároveň je i brigádníkům nabízena celá řada benefitů, jako například docházkový bonus, stravenky či dotované stravování. Na Ostravsku si brigádník běžně vydělá 80-130 Kč, v Brně 90-130 Kč, v Praze dosahují mzdy až ke 150 Kč, na Zlínsku jsou do 110 Kč, na Liberecku do 120 Kč a na Vysočině do 130 Kč za hodinu.

Nejvíce pozic je tradičně k dispozici ve výrobě, ať už jde o operátory výroby či skladníky, dále v retailu, kde se jedná o pozice asistentů prodeje či pracovníky, kteří mají na starosti inventury. Velké množství pozic lze nalézt i v zákaznických službách, kde je ovšem důraz kladen na znalost angličtiny, případně i dalšího cizího jazyka. Nezletilí studenti, kteří hledají možnost prázdninového přivýdělku, nachází uplatnění zejména při prodeji zmrzliny či ve stánku s občerstvením, na koupalištích anebo ve výrobě, ovšem jen v nesměnném provozu a v případě jednoduchých manuálních prací.

Témata:  brigáda práce léto ženy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.