Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babišův bonus za očkování v podobě dvou dní volna připraví českou ekonomiku o 21 miliard

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Premiér Andrej Babiš chce v pátek vládě předložit návrh na dva dny volna jakožto „odměnu“ za očkování. Státní zaměstnanci, kteří se již nechali očkovat, by měli nárok na dva dny placeného volna. Premiér navíc apeluje na firmy a podniky, kraje i obce, aby dva dny volna umožnily o ony také svým zaměstnancům, komentuje Lukáš Kovanda.

Den volna navíc připraví českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP. Den volna pochopitelně neznamená, že volno si mohou dopřát úplně všichni. Například zdravotníci, příslušníci bezpečnostních sborů nebo někteří zaměstnanci průmyslu s nepřetržitým provozem nemohou svá pracoviště nikdy zcela opustit. Den volna ovšem znamená také to, že ti lidé, kteří si volno dopřát opravdu mohou, tíhnou k vyšší spotřebě. Například proto, že mají více času na návštěvu nákupního centra, pokud je tedy otevřené. Navýšení spotřeby částečně kompenzuje dopad propadu ekonomické aktivity v oblasti produkce, ovšem nevykompenzuje jej zcela.  

Proto je výsledkem právě zhruba zmíněná 0,25procentní ztráta z celoročního výkonu ekonomiky. Tento celoroční výkon – neboli nominální hrubý domácí produkt ČR – by letos měl dle nejnovější, dubnové prognózy ministerstva financí činit 5932 miliard korun a v příštím roce pak 6257 miliard. 

Pokud by se očkovaní státní zaměstnanci dočkali dvou dnů placeného volna už letos a pokud by navíc vyslyšeli premiérovu výzvu také firmy a podniky soukromé sféry, dále kraje a obce, takže by také umožnily svým zaměstnancům vzít si ještě letos dva dny volna, přijde česká ekonomika za den takového volna navíc o zhruba 15,3 miliardy korun.  

To je údaj, jenž odpovídá 0,25 procenta denního HDP druhé poloviny roku 2021. Výše zmíněný údaj 5932 miliard korun celkového letošního HDP je poznamenaný pandemickými uzavírkami a omezeními prvního letošního pololetí, které však už ve druhém pravděpodobně nenastanou. Proto bude denní ztráta ekonomiky ze dne volna ve druhém pololetí letošního roku vyšší, než průměrně v pololetí prvním nebo než průměrně z celoročního pohledu, jehož optikou by odpovídala 14,8 miliardy. Ztráta se bude blížit spíše průměrné denní ztrátě vypočtené z dat za nominální hrubý domácí produkt příštího roku, který již by neměl být poznamenaný pandemickými uzavírkami a omezeními. Tato ztráta, vypočtená tedy na základě přepokládaného výkonu ekonomiky v příštím roce, odpovídá 15,6 miliardy.    

Ztráta 15,3 miliardy však platí jen tehdy, pokud by dostali volno úplně všichni, u nichž je to možné. tj. pokud by již proočkovanost ve věkové skupině 18 až 64 let bylo stoprocentní. Pak by ale pochopitelně nemělo smysl dny volna jako motivaci k očkování vůbec zavádět.  

Dle aktuálních otevřených dat k očkování (zde) je právě dnes alespoň jednou dávkou očkováno průměrně 56,2 procenta obyvatel ČR ve věku 18 až 64 let, tedy ve věkových skupinách, jichž by se volno jako benefit za očkování týkalo především. Pokud by se i vlivem motivace v podobě dní volna vyhoupl podíl plně očkovaných v uvedené skupině 18 až 24 let na 70 procent, denní ztráta ekonomiky klesne z 15,3 na 10,7 miliardy korun, neboť neočkovaní nebudou mít na volno nárok a budou muset jako normálně do práce.  

Celkový účet za motivační dva dny volna za očkování odpovídá 21,4 miliardy korun. To je ztráta, kterou motivace způsobí celé české ekonomice.  

Témata:  očkování Koronavirus COVID-19 Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.