Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Banky již letos oznámily masivní propouštění

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Banky po celém světě již letos oznámily největší propouštění za pět let, protože pandemie zvýšila tlak na jejich podnikatelské modely. Podle propočtů agentury Bloomberg od počátku letošního roku banky oznámily, že plánují zrušit celkem 85.540 pracovních míst. To je nejvíce od roku 2015, kdy si masivní reorganizace několika velkých finančních ústavů vyžádala ztrátu 91.448 míst.

V loňském roce banky zrušily 79.500 míst a v roce 2018 dokonce jen 41.800 míst.

Největší propouštění letos oznámily evropské banky. Celkem chtějí zrušit 68.821 míst. Banky v Asii a Tichomoří zruší 9330 míst a v Severní Americe 5960 míst. Zbytek připadá na Latinskou Ameriku a Afriku.

Nejnověji tento týden oznámily zrušení 4600 míst nizozemská ABN Amro a španělská Sabadell. Evropské banky se staly centrem propouštění, protože musí čelit rekordně nízkým a dokonce i negativním úrokovým sazbám. Protože však v Evropě fungují přísnější zákony na ochranu pracovníků než v jiných částech světa, znamená to, že rušení pracovních míst v regionu nebude nárazové, ale bude trvat několik let, upozornil Bloomberg.

Témata:  banky propouštění

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.