Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čechům výrazně zdraží elektřina, měli by stávající cenu fixovat na co nejdéle

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Cena emisních povolenek Evropské unie dnes pokořila dosavadní historický rekord. Hodnota referenčního kontraktu prvně v historii dosáhla a překonala úroveň 57 eura za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší (viz graf níže). Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.

Evropská komise tento měsíc předloží soubor nových opatření, jak učinit unijní ekonomiku zelenější. Bude mezi nimi i návrh zatížit povolenkami i námořní přepravu. Bude-li tento návrh uveden do praxe, zdraží námořní přeprava, tedy i zboží, které se jejím prostřednictvím přepravuje, od potravin, přes oděvy, hračky až třeba po elektroniku. Dosud povolenky musely nakupovat hlavně elektrárny, teplárny a průmyslové podniky. Rozšíření okruhu, v němž jsou povolenky vyžadovány, pochopitelně zvýší poptávku po nich, což podporuje popsaný cenový růst. 

Právě také v důsledku dramaticky zdražujících povolenek rapidně stoupá cena silové elektřiny, tedy elektřiny prodávané velkoobchodně. Od její ceny se odvíjí to, kolik za elektřiny platí běžné domácnosti. Kromě zdražujících emisních povolenek cenu elektřiny pro české domácnosti žene vzhůru také postupující uzavírání německých uhelných a jaderných elektráren. Letos se v Německu odstavují další tři uhelné elektrárny. Elektřinu rovněž letos přestávají vyrábět tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů.   

Zdražování silové elektřiny v Německu se projevuje růstem její ceny v Česku, jelikož Česko je de facto součástí německé energetické soustavy. Takže ceny silové elektřiny v ČR vlastně „kopírují“ ty německé. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii, ačkoli sami do očištění své elektřiny zdaleka tolik neinvestují.   

Zatímco v letošním prvním čtvrtletí byla obvyklá cena elektřiny kolem 1 500 až 1 600 korun za megawatthodinu, v nových cenících z letošního června není výjimkou cena přes 2 000 korun.  

 Ceny emisních povolenek porostou i nadále, stejně jako se budou nadále uzavírat německé elektrárny. Domácnosti v ČR tak rozhodně neprohloupí, když cenu elektřiny zafixují na co nejdelší období, tedy na tři roky. Potíž je jen v tom, že téměř všichni významní hráči již fixní produkty zdražili.  

Témata:  elektřina

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.