Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny energií rostou. Domácnosti zůstávají nejzranitelnější

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Rostoucí napětí ve světě a s ním spojené zdražování fosilních paliv znovu ukazují, jak zranitelná je Evropa i Česko vůči výkyvům na globálních trzích. Dopady nestability přitom dlouhodobě nesou především domácnosti, zatímco část energetických a fosilních firem z těchto situací výrazně profituje. 

Ukázkovým příkladem byla nedávná energetická krize, na které některé společnosti enormním způsobem způsobem vydělaly, kdežto běžní lidé platili vysoké účty za energie a jejich nemalá část se dokonce ocitla v energetické chudobě

Greenpeace Česká republika upozorňuje, že současná situace není výjimkou, ale opakujícím se vzorcem. V obdobích krizí a nejistoty dochází k výraznému růstu zisků v energetickém a fosilním sektoru, aniž by tyto firmy nesly odpovídající část nákladů, které jejich činnost způsobuje společnosti a klimatu.

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR: „Útoky USA a Izraele na Írán mají za následek nárůst cen energií z fosilních paliv, který jsme viděli také po útoku Ruska na Ukrajinu a s ním spojené energetické krizi. Ani po letech jejího trvání této krize na to Evropa ani Česko nejsou připraveny. Následky stále nesou především domácnosti, které čelí rostoucím nákladům a nestabilitě. Zatímco energetické a fosilní společnosti dlouhodobě z nestability a neštěstí lidí profitují. Po zkušenostech, které máme, víme, že mimořádné a nadměrné zisky začnou společnostem naskakovat velmi rychle, proto je nutné již teď začít podnikat kroky ke znovuzavedení jejich případného zdanění, které i v minulé krizi pomohlo získat finanční prostředky na kompenzace pro ty nejpotřebnější.“

Jedním z řešení je zavedení dlouhodobého mechanismu, který zajistí, aby se na zvládání krizí podíleli i ti, kdo na nich vydělávají – například formou daně z nadměrných zisků. Nová ekonomická studie, kterou si nechalo zpracovat Greenpeace Česká republika, ukazuje, že takový přístup by mohl veřejným rozpočtům přinášet desítky miliard korun ročně, a při širším uplatnění napříč sektory dokonce více než 200 miliard korun.

Studie zároveň ukazuje, že dosavadní dočasná windfall daň svůj potenciál na evropské úrovni nenaplnila, mimo jiné kvůli obcházení a přesouvání zisků do zahraničí. Navrhuje proto nastavení dlouhodobého a stabilního systému, který by tyto úniky omezil a zajistil prostředky na zvládání dopadů krizí, podporu domácností i transformaci energetiky.

Témata:  energetika Česko energetická krize Peníze

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.