Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi podceňují možný dopad koronaviru na ekonomiku ČR

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Mezinárodní finanční instituce zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky, české zatím zůstávají v klidu.

Například podle ratingové agentury S&P Global Ratings poroste čínská ekonomika letos jen pětiprocentním tempem. Přitom ještě ve své minulé prognóze její letošní expanzi odhadovala na 5,7 procenta. To však bylo ještě před propuknutím nákazy koronavirem, jak ji nyní sledujeme v přímém přenosu.

S&P Global Ratings není rozhodně jediná. Svůj výhled zhoršují vskutku prakticky všechny globální instituce a banky. Třeba švýcarská banka UBS předpokládá, že Čína letos poroste tempem 5,4 procenta, místo dosavadního odhadu 5,9 procenta.

Českých institucí jakoby se ovšem koronavirus netýkal. Třeba ministerstvo financí i ve své aktuální prognóze, zveřejněné minulý týden, vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky v letošním roce ve výši 5,8 procenta. Stejnou expanzi čínské ekonomiky přitom předpokládalo už v listopadové prognóze, tedy ještě v době před propuknutím koronavirové nákazy. Je pravda, že v období od listopadu 2019 došlo k podpisu dílčí obchodní úmluvy mezi USA a Čínou, což představuje příznivý impuls pro čínskou ekonomiku.

Přesto je třeba v důsledku nejnovějšího vývoje kolem koronavirové nákazy považovat ponechání odhadu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta za až příliš pozitivní předpoklad.

Česká národní banka je zjevně ještě optimističtější než ministerstvo financí. Ministerstvo totiž ve své prognóze růstu české ekonomiky v letošním roce nadále počítá s dvouprocentní expanzí, tak jako v listopadu. ČNB ale tuzemskému hospodářství věří více, mělo by podle ní letos reálně přidat 2,3 procenta.

Z modelu České národní banky přitom plyne, že pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky o 0,25 až 0,3 procentního bodu. Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa 5,8 procenta letos tempem 5,4 procenta, ministerstvo financí by mělo předpokládat růst české ekonomiky pod úrovní dvou procent. Pokud bude růst ještě nižší, třeba pětiprocentní, jak předpokládá S&P Global Ratings, zdá se být odhad letošního růstu české ekonomiky, jak jej odhaduje ČNB, tedy na úrovni 2,3 procenta, naprostým sci-fi. A to prosím při použiti předpokladů a modelů z dílny samotné ČNB.

Na první pohled se zdá, že nejde o nic velkého, jenom o hru s čísílky za desetinnou čárkou.

Vykáže-li ovšem letos čínská ekonomika kvůli koronaviru místo růstu ve výši šesti procent růst jen pětiprocentní, česká ekonomika dle výpočtu na základě zmíněného modelu ČNB přijde o 17 až 20 miliard korun.

Ztrátu nepocítí jen letečtí přepravci, cestovní kanceláře, hoteliéři či restauratéři, ale také třeba firmy, které s Čínou obchodují či jsou závislé na dodávkách tamního zboží.

Předpokládá to ovšem, že nákaza se významněji nerozšíří mimo Čínu. Pokud se navíc nákaza významněji rozšíří mimo Čínu, bude ztráta i v přepočtu na řadového Čecha mnohem vyšší. Její horní hranici lze v tuto chvíli jen těžko domýšlet, neboť ani epidemiologové nemají jasno v tom, jakého rozsahu nákaza nabude.

Témata:  ekonomika koronavirus Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.