Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí rekordně klesla

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

HDP se tak propadl nejvíce v historii samostatné České republiky kvůli restriktivním opatřením proti šíření koronaviru. Podle ekonomů i politiků nejde s přihlédnutím k očekáváním trhu a vývoji v dalších zemích postižených pandemií o zcela negativní výsledek. Nejhorší má česká ekonomika podle analytiků za sebou a ve třetím čtvrtletí by měla již vykázat mezičtvrtletní růst.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že takový vývoj se očekával a že příští výsledky už by měly být lepší. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) považuje pokles HDP vzhledem k restrikcím a v porovnání s ostatními zeměmi za přijatelný výsledek.

Výrazný propad zaznamenaly ve druhém čtvrtletí i další země zasažené pandemií. Celá ekonomika EU vykázala ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletní pokles o 11,9 procenta a meziroční o 14,4 procenta. Samotná eurozóna klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně o 15 procent. Z jednotlivých zemí například německá ekonomika klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta, meziročně o 11,7 procenta. Ekonomika Francie se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům o 13,8 procenta, meziročně o 19 procent.

"Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně nakonec toto číslo není zas až tak tragické," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák k výsledkům za Česko. I podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy vypadá aktuální číslo z pohledu celoročního vývoje méně negativně, než se očekávalo. "Mezičtvrtletní růst HDP lze pro letošní třetí čtvrtletí čekat prakticky s jistotou," uvedl k tomu hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.

Témata:  ekonomika HDP Česko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.