Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ navrhuje dividendu 52 korun na akcii. Stát by ale mohl žádat až dvojnásobek

ČEZ navrhuje dividendu 52 korun na akcii. Stát by ale mohl žádat až dvojnásobek

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

ČEZ navrhuje dividendu za loňský rok ve výši 52 korun na akcii. Druhý nejvyšší zisk za deset let i přes mimořádnou daň a odvody stále umožňuje i podle samotného ČEZ vyplácet dividendu právě v takové výši. 

To by byla druhá nejvyšší úroveň dividendy rovněž za uplynulých deset let. Vyšší dividendu, 145 korun na akcii, vyplácel podnik jen loni. Stejnou dividendu, 52 korun na akcii, pak v roce 2021. Ve všech ostatních z uplynulých deseti let byla dividenda nižší. 

Pokud by ale stát na ČEZ zatlačil, může být dividenda ještě vyšší než návrh ČEZ, tedy než 52 korun za akcii. Energetický podnik totiž disponuje z uplynulých let značným nerozděleným ziskem, v řádu stovek korun na akcii. I letos by tak dividenda mohla překračovat úroveň 100 korun na akcii. Vzhledem k tomu, že je většinovým akcionářem ČEZ, má stěžejní slovo při určování výše dividendy. 

Z vyšší dividendy by ale samozřejmě těžili také menšinoví akcionáři. Pro stát ale zjevně zůstává výhodnější, aby mimořádné peníze zůstaly plně „u něj“, nikam se nerozkutálely, takže dává přednost ne zcela logickému – vzhledem k výraznému poklesu a zklidnění burzovních cen energií – letošnímu pokračování mimořádné daně před vyšší dividendou.

Témata:  ČEZ dividendy

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.