Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Expert: Koronavirus může snížit české HDP jako při měnové krizi

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Koronavirus, který postupně zasahuje další státy Evropy, může způsobit pokles české ekonomiky podobný situaci při propuknutí měnové krize v eurozóně v letech 2012 a 2013. ČTK to dnes řekl ekonom a výkonný ředitel finanční skupiny Starteepo František Bostl. Česko je nejvíce ekonomicky závislé na Německu, Francii, Itálii a Británii. Ochromení některé z těchto ekonomik by tak mělo rozsáhlé ekonomické následky nejen pro celou Evropu, ale logicky i na ČR jako její nedílnou součást, uvedl.

"Německá ekonomika již od října loňského roku vykazuje známky stagnace, a pokud by se koronavirus po Evropě významně rozšířil, lze očekávat německou ekonomiku v pásmu recese. To by významně ovlivnilo české hospodářství, kdy export do Německa představuje zhruba třetinový podíl na našem celkovém exportu," řekl ČTK Bostl. Připomněl, že zmíněné čtyři ekonomiky představují více než 50 procent celkového exportu ČR.

"Francie a Itálie jsou stále po ekonomické krizi hospodářsky zranitelné, a s ne úplně zdravým bankovním sektorem. Británie je pak již dnes velkou ekonomickou neznámou v novém pobrexitovém režimu," uvedl Bostl.

V současnosti podle něj existují tři scénáře možného dopadu nákazy na českou ekonomiku. První je, že koronavirus bude Evropou prostupovat postupně. "Ekonomika by se v tu chvíli mohla chovat jako při propuknutí měnové krize v eurozóně, kdy panovala obava o stabilitu eura. Růst HDP ČR tehdy v letech 2012 až 2013 ochladl z meziročních plus 1,7 procenta v roce 2011 až na minus 2,2 procenta v roce 2012 a na minus 0,9 procenta v roce 2013. Pomohly až intervence Evropské centrální banky a ČNB. Podporu centrálních bank lze očekávat i v případě koronaviru," míní Bostl.

Druhým scénářem podle něj je, že se koronavirus podaří stabilizovat. "Pokud nedojde ke scénáři jedna, lze očekávat i tak zpomalení českého HDP, který by však měl stále vykazovat kladné hodnoty," uvedl ekonom. Z únorových předběžných dat Českého statistického úřadu vyplývá, že česká ekonomika loni zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta. V roce 2018 vzrostla o 2,8 procenta. Růst v loňském roce byl podpořen podle statistiků hlavně spotřebními výdaji domácností a zahraniční poptávkou.

Poslední, nejčernější, scénář je, že koronavirus bude škodit hodně a dlouho, uvedl Bostl. "Platí zde přímá úměra, kdy čím delší panika a šíření viru, tím budou hlubší jeho ekonomické dopady ve světě. Nelze tak vyloučit v krajním případě i větší ekonomický propad, a to i o velikosti recese v roce 2009," řekl ČTK. Dodal, že reálný dopad koronaviru na Česku však lze nyní určit jen velice těžko.

Nový typ koronaviru se šíří od loňského prosince z Číny a zabil od té doby přes 2700 lidí, většinu v Číně. Z evropských zemí se v posledních dnech nákaza šíří hlavně v Itálii, případy ale zaznamenaly i další evropské země včetně Německa, Francie a Británie. V Česku koronavirus zatím zaznamenán nebyl.

Témata:  Koronavirus COVID-19 koronavirus HDP ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.