Kancelář prezidenta republiky by měla mít v příštím roce proti letošku ve svém rozpočtu asi o deset milionů korun méně. Také rozpočet Sněmovny by se měl snížit řádově o desítky milionů a úspory v rozpočtu by měl zaznamenat i Senát. Počítají s tím návrhy rozpočtů těchto kapitol, které bude dnes projednávat sněmovní rozpočtový výbor.
Zatímco v případě Hradu ministerstvo financí s navrženými výdaji souhlasí, po Sněmovně chce úřad ministra Zbyňka Stanjury (ODS) kvůli připravovanému vládnímu konsolidačnímu balíčku ještě větší úspory stejně jako po Senátu. Stojí to v podkladech pro dnešní jednání poslanců. Není vyloučeno, že poslanci projednávání návrhů přeruší a dají institucím další čas na vyjednávání.
Sněmovní rozpočtový výbor bude projednávat návrhy sedmi takzvaných parlamentních kapitol. Jde o Kancelář prezidenta republiky, Sněmovnu, Senát, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, ombudsmana a Úřad Národní rozpočtové rady. Těmto úřadům rozpočtový výbor schválí základní parametry jejich rozpočtů na následující rok. Vláda je pak zapracuje do návrhu celkového státního rozpočtu, který na konci září předloží poslancům ke schválení.
Návrh rozpočtu Hradu počítá s výdaji 421,7 milionu korun. Je to zhruba o 200 milionů korun méně, než činily výdaje v roce 2021, kdy Hrad dostal 200 milionů z vládní rozpočtové rezervy kvůli dopadům pandemie covidu. Proti roku 2022 půjde o nárůst asi o 24 milionů. Loni přišla Kancelář prezidenta republiky o 30 milionů korun v důsledku návrhu skupiny koaličních poslanců. Jejich motivací bylo odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek v lánské oboře. Tehdejší prezident Miloš Zeman Baláka omilostnil.
Rozpočet Hradu pro příští rok zahrnuje mimo jiné navýšení o 300.000 korun na rentu a náhradu pro bývalého prezidenta. Letošní rozpočet počítá s těmito výdaji pouze pro období duben až prosinec. V rozpočtu se také přesouvá asi 44 milionů korun určených na platy v souvislosti s reorganizací. Při ní má přejít 43 pracovních míst ze Správy Pražského hradu přímo do Kanceláře prezidenta republiky. Samotná kancelář chce také zřídit devět nových pracovních míst. Chce posílit odbory, které podle ní byly dlouhodobě poddimenzovány. Jde o odbory bezpečnostní, vnitřní politiky, zahraniční, protokolu a komunikace, u kterých se v tomto volebním období předpokládá výrazný nárůst agend, jak stojí v materiálu pro poslance.
V případě Poslanecké sněmovny navrhla její kancelář výdaje 1512 milionů korun, což je proti letošku pokles asi o 40 milionů. Ministerstvo financí s tím ale nesouhlasí. Sněmovna snížila své užší provozní výdaje asi o 11 milionů korun, ale ministerstvo chce další úspory rovněž za 11 milionů. Sněmovní kancelář ale s výpočtem ministerstva ohledně požadovaných úspor nesouhlasí, protože MF podle ní zahrnulo i položky související s náhradami poslanců, jako jsou třeba pronájmy kanceláří nebo služby asistentů. Sněmovna kromě toho snížila plánované výdaje na platy včetně příslušenství o dvě procenta, tedy asi o šest milionů korun. Počet zaměstnanců sněmovní kanceláře by měl zůstat na 360 lidech.
Senát předložil návrh svého rozpočtu ve dvou variantách. V jedné z nich počítá s dorovnáním platů zaměstnanců senátní kanceláře na úroveň zaměstnanců Sněmovny. Odvolává se na to, že podle analýzy byl průměrný skutečně vyplacený plat zaměstnance sněmovní kanceláře v roce 2022 o 5919 korun měsíčně vyšší než stejný plat v Senátu. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí a argument o průměrných platech považuje za irelevantní. "Ani ministerstva nemají stejný průměrný plat," stojí v jeho stanovisku. Celkové výdaje by v tomto případě činily 668 milionů a byly by asi o sedm milionů vyšší než letos.
V další variantě, která už nepočítá s dorovnáním platů, předpokládá senátní kancelář plánované výdaje 651,9 milionu korun, což je o 9,4 milionu méně než letos. Senát sice kromě jiného snížil výdaje na platy asi o 2,5 milionu korun, ale ministerstvo financí mu vytýká, že měl snížit užší provozní výdaje až o 3,9 milionu korun, protože ze základny pro snížení odečetl výdaje na asistenty senátorů a nájemné za kanceláře v jejich obvodech. Příští rok je pro Senát rokem volebním, kdy se bude volit opět do třetiny Senátu, a proto bude potřebovat peníze na odchodné senátorů. Vzít je hodlá z nespotřebovaných výdajů z předchozích let.
Výdaje rozpočtů tří ústavních institucí v letech 2021 až 2024, údaje v milionech Kč:
instituce skutečnost 2021 schválený rozpočet 2022 skutečnost 2022 schválený rozpočet 2023 návrh 2024 Kancelář prezidenta republiky 620,1 368,4 mil. Kč 397,6 431,5 421,7 Poslanecká sněmovna 1460,4 1462,8 1509,2 1552,7 1512,6 *) Senát Parlamentu 662,8 636,2 678,7 661,4 651,9/668,0**)*) ministerstvo financí s touto částkou nesouhlasí
*)) návrh předkládán ve dvou variantách,
zdroj: státní závěrečné účty a návrhy rozpočtů uvedených kapitol.
Témata: Pražský hrad, Parlament ČR, poslanecká sněmovna, Senát ČR
Související
18. srpna 2020 11:53
26. října 2018 10:14
1. prosince 2017 11:09
23. září 2016 9:49
15. září 2016 10:49
