Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jurečka: V ČR teď pracuje 101.600 uprchlíků, z nich už 90 procent platí odvody

Marián Jurečka a Vlastimil Válek
Marián Jurečka a Vlastimil Válek
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

V Česku teď pracuje 101.600 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku ruské invaze si uplatnění na českém trhu práce našlo 262.600 lidí s vízem k ochraně. Na dotaz ČTK to odpověděl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj devět z deseti pracujících příchozích platí odvody, před rokem to nebylo ani pět z deseti. Z údajů ministerstva vnitra vyplývá, že na začátku druhého čtvrtletí pobývalo v ČR asi 221.500 uprchlíků v produktivním věku. Dvě třetiny z nich tvořily ženy.

"Když se podíváme na mezinárodní srovnání, jsme velmi úspěšní v tom, jaký podíl dospělých nám na českém pracovním trhu od začátku války pracuje. To je potřeba ocenit. Tito lidé logicky odvádějí odvody i daně. Zhruba 90 procent těchto pracovněprávních vztahů je zpojistněných. Jsou to buď lidé zaměstnaní na plný či částečný úvazek s plnohodnotnými odvody, nebo na dohody nad limitem," uvedl Jurečka. V polovině loňského roku odváděla podle něj pojistné necelá polovina pracujících uprchlíků.

K 19. červnu v ČR mělo práci 101.588 lidí s vízem k ochraně. Od začátku války jich bylo 262.642. Část z nich se vrátila, část práci změnila.

Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí oznámit úřadům práce. Od dubna pracovníky hlásí i České správě sociálního zabezpečení, která vede evidenci zaměstnanců a dohodářů s vízem k ochraně v registru nemocenského pojištění.

Od července se změní podoba dávek pro uprchlíky. Stát lidem, kteří mohou pracovat, bude platit nouzové ubytování pět měsíců. Pak si musí bydlení hradit sami. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí ubytovaly, se přestane vyplácet. Podporu na bydlení by měli uprchlíci dostávat v humanitární dávce. Při výpočtu její výše bude hrát roli uprchlíkův příjem. Úřad práce kvůli jeho ověření může po zaměstnavateli chtít potvrzení o výdělku. Ten by se dal zjistit i od sociální správy z odvodů.

Organizace na pomoc uprchlíkům nový model podpory kritizují. Poukazují na to, že příchozí obvykle pracují v nekvalifikovaných profesích a mají nízké výdělky. I s minimálním příjmem o peníze od státu ale přijdou, hrozí jim tak chudoba a ztráta bydlení. Podle zástupců organizací nová podoba dávek bude motivovat k práci načerno. Stát by tak přišel o odvody a daně.

Témata:  Marian Jurečka (KDU-ČSL) uprchlíci práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.