Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kuřáci letos dají za krabičku cigaret běžně až 140 korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Češi letos za krabičku cigaret zaplatí běžně až 140 korun, v příštím roce to může být až 160 korun. Krabička cigaret letos postupně, během hlavně prvních tří měsíců letošního roku, zdraží z průměrné ceny loňského roku, tedy 125 korun, až k právě úrovni 140 korun.

Zvýšení spotřební daně, platné nyní od ledna, zvyšuje průměrnou cenu krabičky o přibližně pět korun. Dalších 5 až 10 korun si ovšem výrobci přičtou z důvodu obecné vysoké inflace a jejich vlastního růstu cen výrobních nákladů, zejména pak energií. Cena krabičky už je nyní tak vysoká, že hrozí výrazné snížení inkasa příslušné daně. Citelně totiž ubývá Němců a Rakušanů, kteří si do Česka pro cigarety jezdili, naopak více a více Čechů se vydává za cigaretami do výrazně levnějšího Polska. Zjevně se také rozmáhá černý trh s tabákem v Česku a pašování kuřiva.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil přitom navrhuje výrazné zdražení cigaret, včetně elektronických, a dalších tabákových výrobků. Svůj akční plán, sestavený pro období do roku 2025, představil loni. Plán volá po navýšení spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků. V roce 2024 tak může spotřební daň z tabáku vzrůst až o dalších deset procent, tedy nikoli jen o pět jako letos..

České domácnosti stále za tabák utrácejí poměrně dost. Za tabákové výrobky vydávají 4,3 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů, vyplývá z dat Eurostatu. To je druhá nejvyšší hodnota v EU, po Lucembursku. V průměru domácnosti v EU utrácejí za tabák pouze 2,1 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů.

Za tabákové výrobky lidé v Česku předloni utratili 118,6 miliardy korun. To je nejvyšší údaj v historii. Což ovšem není překvapivé. Cena tabákových výrobků průběžně narůstá jak kvůli obecné inflaci, tak z důvodu právě jejich rostoucího daňového zatížení. Suma nominálních výdajů lidí v ČR za tabák se tedy zdvojnásobila v uplynulých zhruba patnáct let. V roce 2006 činila celková útrata za tabákové výrobky ještě jen necelých 57 miliard korun. Cena tabákových výrobků v Česku je v rámci EU ovšem stále podprůměrná. Loni dosahovala úrovně 82,5 procenta průměru EU. To je ale i tak vyšší hodnota, než jakou vykazují i některé „staré“ země EU. Tabák je v Česku dražší než ve Španělsku a Řecku. A je srovnatelně drahý jako v Lucembursku. Z „nových“ zemí EU je v ČR tabák nejdražší. Například v zemích Visegrádské skupiny je i při započítání Česka průměrná cena tabáku na úrovni 72,4 procenta průměru EU.

Podíl kuřáků v české populaci se pohybuje mírně pod úrovní dvaceti procent. To je nepatrně vyšší hodnota v porovnání s průměrem zemí EU. Jde o jedenáctou nejvyšší úroveň v EU. Lze tvrdit, že podíl kuřáků v ČR zhruba odpovídá průměru zemí EU. Podíl kuřáků je v Česku nižší než třeba v Německu, v Rakousku nebo na Slovensku. Celkově tedy nelze tvrdit, že by se Češi v rámci EU vymykali přílišnou konzumací tabáku. Navíc je už nyní tabák v ČR nejdražší ze všech zemí EU bývalého východního bloku. Pokud navíc lidé v ČR dávají za tabák relativně vysokou část svých celkových spotřebitelských výdajů už nyní, zůstává otázkou, zda je další citelné zvýšení daně, a tedy i ceny tabáku žádoucí. Zda totiž nepovede právě k bujení černého trhu s ním, k dalšímu nárůstu objemu jeho pašování či přeshraničního prodeje. Třeba v Polsku vyjde krabička cigaret v přepočtu jen na 80 korun.

Témata:  kouření komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.