Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kurzarbeit pro automobilky je chybou, malý živnostník také na pomoc nedosáhne. Nedostatek čipů je zhmotněním byznysového rizika, ne zásahem vyšší moci jako pandemie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Evgeny Petrov, EuroZprávy.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Tripartita dnes jedná o podpoře automobilek a dalších firem, které kvůli výpadku dodávek omezují výrobu. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů reagují na situaci v tuzemském autoprůmyslu, která se rozhodně nevyvíjí příznivě. Není to však zároveň něco, co by bylo srovnatelné se zásahem v podobě pandemie. Proto by bylo chybné podporu poskytnout,

Firma Škoda Auto už dříve oznámila, že kvůli nedostatku čipů ode dneška do konce roku výrazně omezí, nebo dokonce zastaví výrobu. S omezeními počítají i další automobilky a jejich dodavatelé. Někteří tak už část pracovníků kvůli výpadkům nechávají doma. Svaz průmyslu a dopravy navrhuje, aby vláda spustila dočasně na tři měsíce program Antivirus, z něhož se firmám za epidemie proplácely mzdy či jejich část. 

Jenže takový krok dlouhodobě českou ekonomiku spíše poškodí. Program Antivirus už by se tedy prodlužovat neměl a kurzarbeit při současné krizi autoprůmyslu není radno používat. Vždyť to, že nejsou čipy, je zhmotněním běžného byznysového rizika. Není to žádná pandemie či jiný zásah vyšší moci. Malého živnostníka také nikdo nezachrání, když dojede na riziko podnikání. 

Nynější krize autoprůmyslu ještě neznačí definitivní soumrak jeho tradiční podoby v Česku. Ale jde nepochybně o výstrahu. Vláda, resp. tripartita na ni reaguje tak, jak nemá. Zvažuje kurzarbeit.  

Kurzarbeit je to, když lidé, kteří pracují a platí daně, nedobrovolně hradí z těchto daní a z veřejného dluhu – což jsou jenom budoucí daně – dovolenou některým svým spoluobčanům. Jakým přesně, o tom rozhodne vláda, která je v celém procesu prostředníkem. Takže pak ještě tuto nedobrovolnou finanční výpomoc jedněch lidem druhým zpupně nazve pomocí od třetích lidí, totiž pomocí vládní.  

Program kurzarbeitu utlumuje proces ničivého tvoření – kreativní destrukce. Tento proces je přitom po staletí motorem pokroku a lidského progresu.  

I autoprůmysl v Česku jednou skončí, alespoň tedy autoprůmysl ve své momentálně dominující podobě. Tím, že vláda si výstrahu, že se tak stane, nebude připouštět a bude ji překrývat dalšími daněmi a dalším dluhem, jenom sníží připravenost celé ekonomiky na destrukci, ale současně také na tvoření.  

Dluh a nedobrovolný „sponzoring“ nepracujících pracujícími spoluobčany bere strach z destrukce a zároveň demotivuje od tvoření. Především v zájmu levicově orientovaných politiků či odborářů.  

Řekněme to tedy narovinu: motorem pokroku je strach z propuštění a bankrotu a zároveň motivace se jich vyvarovat úspěchem v konkurenčním boji, ať už mezi jednotlivci, třeba živnostníky, nebo firmami. Tím, že tento žádoucí konkurenční boj kurzarbeitem (ale i na mnoho dalších způsobů) tlumíme, si vlastně na dluh nás všech kupujeme zaostávání a nakonec i strádání a bídu.  

Témata:  Škoda auto komentář kurzarbeit program Antivirus

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.