Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lekce z roku 2008: Zlato jedním z hlavních indikátorů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

KOMENTÁŘ SAXO BANK: Čtvrtek 12. března vstoupil do dějin jako jeden z nejdivočejších dnů v historii obchodování vůbec. Znovu totiž kulminovala honba za hotovostí a snaha uvolnit investované finanční prostředky. Po výprodeji, který se nevyhnul žádnému trhu, se akciový index S&P 500 propadl o 9,5 % a Evropa si vedla ještě mnohem hůř, když index Euro Stoxx 600 uzavíral o 11,5 % níž. Tento výprodej se však lišil v tom, že vůči němu nebyla imunní žádná třída aktiv, což odráží typické chování v rámci medvědího trhu. Úvěrové napětí tlačilo níž i vysoce kvalitní obligace a zlato se propadlo o více než 3 %.

Globální trhy se teď řídí podle investorů, kteří přecházejí na hotovost nebo pokladniční poukázky a kterým nejde o zajištění, diverzifikaci, ani bezpečné útočiště. Zaměřují se pouze na zachování kapitálu. Nejde jim o to, aby jim peníze vynášely, ale aby je dostali zpět. Takové chování je typické pro konec cyklu a k jeho zvrácení je zapotřebí katalyzátoru, kterým může být podle nás jedině koordinovaná globální politická odezva. Ale něco takového se snažil Donald Trump v posledních letech ze všech sil zadupat do země, takže to rozhodně nebude jednoduché.Nedávný pokles zlata považujeme za dočasný, neboť lze očekávat příznivý vývoj, až bude nefunkční monetární politika nahrazena fiskálními výdaji. Ty s sebou přinesou zvýšené riziko inflace, které obnoví zájem o zlato, říká Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.

Návrat do minulosti

Srovnávat současný vývoj s historickými událostmi je vždy obtížné, ale my zde přesto vidíme jistou podobnost se situací, která nastala při celosvětovém výprodeji akcií v roce 2008 a počátkem roku 2009. Na níže uvedeném grafu agentury Bloomberg jsou zvýrazněny výsledky ETF zaměřených na zlato, akcie producentů zlata a index S&P 500.I během globální finanční krize v roce 2008 jsme zažili propad zlata, a to navzdory tomu, že mělo status bezpečného útočiště. To se však změnilo, jakmile se světoví politici odhodlali něco skutečně podniknout – nejprve to byla schůzka G7 v Londýně a v září pak americký Senát vystavil americkým korporacím bianco šek ve formě vládního programu TARP. Od listopadu do března pak zlato posílilo o téměř 40 %, protože se stalo oblíbeným prostředkem zajištění proti reflaci. Akcie se však nevzpamatovaly až do března 2009. Máme za to, že něco podobného nastane, až světoví politici konečně přestanou slibovat a začnou skutečně něco dělat a nastoupí výdaje, úvěry a přímý přístup k finanční podpoře.Navzdory čtvrtečnímu propadu, který způsobila honba za hotovostí, zůstává zlato jedinou komoditou, které se od 17. ledna, kdy se na našich monitorech začaly objevovat alarmující informace o viru Covid19, dosud drží v černých číslech. Znovu se zastavilo na úrovni podpory 1550 dolarů za unci, ale vzhledem k trvalému riziku dalšího oslabování akcií i obligací ještě nejspíš nebude připraveno začít znovu stoupat. Počet otevřených pozic u kontraktů futures na zlato na Comexu je nejnižší od loňského srpna, což jasně ukazuje, že trh podstatně zeštíhlel. A je tak v lepší pozici, aby zareagoval, až zlato znovu obdrží dobré zprávy.

Témata:  ekonomika zlato Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.