Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová: ČSSD navrhne snížení platů ústavních činitelů

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Vládní ČSSD navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Návrh představí v nejbližších dnech, změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna by měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy, uvedla dnes na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Nový výpočet by se měl podle ministryně odvíjet od minimální mzdy, protože ta odráží nejlépe hospodářskou kondici země. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí.

Základní měsíční plat poslance a senátora letos činí 90.800 korun hrubého. Například předsedové obou parlamentních komor si přijdou měsíčně na 243.800 korun a šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací na 127.800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.

Minulý týden vláda ČSSD a hnutí ANO odmítla podpořit návrh hnutí Trikolóra na půlroční odebrání platu poslancům a senátorům v souvislosti s koronavirovou epidemií. Plat zákonodárce podle stanoviska kabinetu přispívá k řádnému výkonu jeho mandátu.

Témata:  ČSSD Jana Maláčová platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.