Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.

Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.

V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení přispěje zejména oživení poptávky domácností.

Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.

U inflace ministerstvo pro letošní rok ponechalo odhad na 10,9 procenta. V příštím roce podle prognózy meziroční růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,8 procenta. Stanjura upozornil, že ministerstvo je ve svém odhadu pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), podle které bude průměrná celoroční inflace v příštím roce 2,1 procenta.

Trh práce zůstane letos i v příštím roce přehřátý, řekl Stanjura. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost navzdory hospodářskému oslabení má podle Prušvice strukturální příčiny a souvisí s demografickým vývojem v Česku. Kvůli stárnutí populace podle něj za poslední dekádu odešlo z trhu práce zhruba 600.000 lidí. Stanjura podotkl, že pro zahraniční investory je při příchodu do Česka nyní největší obavou, zda seženou dostatek kvalitních zaměstnanců.

Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.

Prognóza ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z dubnové predikce):

2022 2023 (odhad) 2024 (odhad) Růst HDP 2,4 -0,2 (0,1) 2,3 (3) Inflace 15,1 10,9 (10,9) 2,8 (2,4) Nezaměstnanost (VŠPS) 2,3 2,8 (3) 2,7 (2,8)

Zdroj: Ministerstvo financí

Témata:  Ministerstvo financí ekonomika

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.