Komentář Lukáše Kovandy: Skončila nejztrátovější olympiáda v dějinách. Ztráty tokijské olympiády z největší částí zaplatí japonský daňový poplatník. Přitom přes 80 procent Japonců si konání her kvůli pandemii nepřálo ani v letošním roce, po jejich loňském odložení
Celkové náklady her se nakonec šplhají v přepočtu zhruba ke 320 miliardám korun. To je dvojnásobek nákladů, s nimiž se počítalo, když japonské metropoli byla olympiáda přidělena.
Nejde o nic mimořádného. Vícenáklady jsou fenoménem řady velkých projektů za veřejné peníze, v případě olympiád posledního půlstoletí dosahují průměrně až přes 200 procent. Uspořádání her tedy běžně bývá až třikrát nákladnější, než uvádějí kalkulace, na jejichž základě je pořadatelství uděleno. Z tohoto hlediska je tedy pouze dvojnásobné překročení nákladů v případě dnes končících her ještě poměrně příznivým výsledkem.
Neúčast publika na sportovištích tokijských her ale připravila japonskou ekonomiku v přepočtu o zhruba patnáct miliard korun. Přibližně polovina této ztráty vzniká v důsledku neúčasti zahraničního publika, druhá pak kvůli neúčasti publika domácího. Jen ztráta za neprodané lístky činí necelých pět miliard korun. Pokud by se hry nekonaly vůbec, jak si přála právě drtivá většina japonského obyvatelstva, činila by ale ztráta zhruba 92 miliard korun.
Hlavní břímě ztrát ponesou město Tokio a japonská vláda. Což právě ve finále znamená, že drtivou většinu ztrát nakonec uhradí právě japonský daňový poplatník. Jeho daně totiž plní veřejné kasy jak na komunální, tokijské úrovni, tak na úrovni celostátní.
Ztráty olympiád jsou obecně zespolečenšťovány. Rozpočítány mezi miliony a miliony daňových poplatníků. Všichni se skládají a nikdo nemá pocit, že by na tom byl hůře než libovolný spoluobčan. A to i když je ztráta enormní, jako je tomu v případě dnes končící olympiády. Právě proto se Japonci v průzkumech většinově vyjadřovali v tom smyslu, že si hry nepřejí, ač by to pro ně bylo ještě ztrátovější, než když proběhly alespoň v omezené podobě.
Rekordní byla olympiáda z hlediska přílivu sponzorských peněz. Desítky zejména japonských podniků jako Toyota nebo Panasonic zaplatily na sponzorských příspěvcích na 70 miliard korun. Zaplatily tedy velké peníze za něco, co jim nyní přináší spíše negativní publicitu. Právě kvůli nesouhlasu většiny Japonců s konáním her.
Negativní reputační újma bude pro sponzory tím závažnější, čím výrazněji se rozšíří delta mutace covidu. Ta se nyní poměrně rychle šíří právě zejména řadou asijských zemí. Konání her epidemickou situaci v Japonsku jistě nezlepšilo.
V neposlední řadě se „prohnou“ také pojišťovny, resp. „pojištovny pojišťoven“, totiž zajišťovny. Těm narůstá pojistné, resp. zajistné plnění například právě kvůli neúčasti diváků. Tato plnění pojišťoven, resp. zajišťoven dosáhnou dohromady bezmála devět miliard korun.
Témata: Olympijské hry 2021 (Tokio), komentář
Související
2. srpna 2021 12:04
