Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku prudce zlevňují, stále jsou však dražší než v Itálii či Francii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Cena pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu citelně klesla. Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 41,54 koruny za litr, tedy o 51 haléřů na litr levněji než před týdnem. Nafta zlevnila dokonce o 1,43 koruny na litr, a to ze 46,18 na 44,75 koruny za litr. Benzín i nafta jsou nyní nejlevnější za poslední více než měsíc.

V příštích sedmi dnech budou pohonné hmoty nadále zlevňovat, zejména pak nafta. Benzín zlevní o 40 haléřů na litr, nafta o zhruba korunu na litr. Hlavně právě v případě nafty se projevuje nejen pokles cen ropy na světových trzích a ceny daného paliva na surovinové burze v Rotterdamu, ale také skutečnost, že si tuzemští čerpadláři nyní „vyfukují“ přemrštěné marže. Dochází tak také ke sbližování ceny benzínu a nafty. Rozdíl mezi cenou nafty a benzínu je nyní pouze zhruba 3,20 koruny na litr, přičemž se pohyboval i kolem pěti korun. Rozdíl plyne i z objektivního důvodu tísně na evropském trhu především s dieselovým palivem. Ta je způsobena blížícím se embargem EU na dovoz ruské ropy, resp. ropných produktů, které začne platit 5. prosince 2022, resp. 5. února 2023.    

Přesto nyní dochází k poklesu cen velkoobchodně prodávaných paliv. Nafta zlevnila na burze v Rotterdamu od začátku listopadu v korunovém vyjádření o 8,5 procenta. Ropa Brent je pak na světových trzích od počátku měsíce levnější v korunovém vyjádření o přibližně sedm procent. Dovozní ceny ropy i ropných produktů pomáhá stlačovat pokračující intervence České národní banky za silnější korunu. ČNB v jejím rámci již ze svých devizových rezerv vydala od poloviny letošního května v přepočtu kolem 800 miliard korun.

Cena ropy i ropných produktů klesá navzdory blížícím se embargům z důvodu zhoršujícího se makroekonomického výhledu v řadě zemí světa. Zhoršení způsobuje zejména destrukce poptávky, jejímž důvodem je v prvé řadě energetická drahota. Ta nutí firmy a podniky omezovat produkci, zároveň snižuje kupní sílu obyvatelstva. Oboje se ve výhledu projevuje relativně nižší poptávkou po ropě a palivech, což vytváří tlak na pokles jejich nynější ceny. Ceny stlačuje také politika nulové tolerance covidu v Číně, jež je největším světovým dovozcem ropy, a pokračující válka na Ukrajině, která představuje významnou geopolitickou nejistotu.

Ceny benzínu i nafty jsou v Česku momentálně mírně pod průměrem zemí EU, vyplývá z dat Evropské komise. Cena benzínu je v Česku srovnatelná s cenami na Slovensku a v Rakousku. Benzín je v ČR ovšem netradičně dražší než v zemích, jako je Itálie, Francie nebo Chorvatsko. Celkem ve třinácti zemích EU je nyní benzín levnější než v ČR. Ve třinácti zemích EU je pak dražší než v ČR. Nafta je levnější ve dvanácti zemích EU a dražší ve čtrnácti. Cena nafty v ČR je srovnatelná s cenami téhož paliva na Slovensku nebo v Litvě. Nafta je momentálně levnější než v ČR v Itálii nebo Francii, což je neobvyklé. Tento stav je dán daňovými úlevami uvedených zemí, které zavedly za účelem zmírnění dopadů energetické drahoty.

Témata:  komentář pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.