Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potraviny rychle zlevňují, inflace je ale stále vysoká. Jak to?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Spotřebitelské ceny v Česku stoupají, a to stále velmi výrazně. Podle nejnovějších údajů, těch srpnových, totiž rostly meziročním tempem 8,5 procenta. To je vskutku stále citelná inflace. Ovšem nepřehlížejme ono slůvko „meziročním“. Ano, v porovnání s loňským srpnem ceny stále výrazně rostou. Zhruba čtyřikrát výrazněji, než by si přála Česká národní banka. Ta má ze zákona dbát také o cenovou stabilitu. A ta je plně slučitelná s dvouprocentní meziroční inflací.

Pokud se však zaměříme na vývoj v tomto roce, je obrázek mnohem příznivější. Ekonomové sice za základní ukazatel inflace považují ten meziroční. A není to žádná chyba. Krátkodobější než roční trendy ale odhalí lépe sledování inflace v kratších časových úsecích. Takže zatímco mezi srpnem 2022 a srpnem 2023 spotřebitelské ceny opravdu narostly o zmíněných 8,5 procenta, třeba mezi lednem 2023 a srpnem 2023 už jen o 1,8 procenta.  

Vždyť se zaměřme například jen na ceny potravin. Například balení deseti vajec se ještě letos začátkem ledna prodávalo průměrně celorepublikově za 61,40 Kč. Nyní už vyjde jen 45,60 Kč. To značí zlevnění o bezmála 26 procent. Takže ani nejde o inflaci, ale dokonce o výraznou deflaci! O zhruba 25 procent zlevňuje letos máslo. Čtvrtkilogramová kostka másla se začátkem ledna prodávala za 65,90 Kč, nyní už je to jen za 49,50 Kč. Více než pětinové zlevnění letos zaznamenává také třeba eidamský sýr. Mouka je letos dole o zhruba třináct procent. Zlevňuje také chléb, mléko, cukr, a dokonce i vepřové, jež ještě nedávno patřilo k málu zdražujících potravin. Jednou z mála potravin, které vedle některých druhů ovoce či zeleniny zdražují, je pivo.

I tak však lze konstatovat, že obchodní řetězce se postupně umoudřují a korigují svoji dosud kontroverzní cenotvorbu. Ta se loni stala předmětem široké společenské diskuse, do níž zasahují také vrcholní politici. I pro velké skupiny řetězců, které jinak ziskově těží z nebývale vysoké koncentrace tuzemského maloobchodního trhu, se proto stalo neudržitelné dále své nadsazené marže uplatňovat. Zároveň se poněkud zklidnila loňská vypjatá situace, vyvolaná ruským vpádem na Ukrajinu, jež řetězcům a dalším firmám a podnikům v tuzemsku poskytovala narativ, jímž mohly zdůvodnit znatelné navýšení svých marží nad rámec objektivního růstu nákladů. 

Obchodní řetězce tedy zjevně v obavě například z možné kontroly marží ze strany vlády přistupují na jejich citelné snížení. Svoji cenotvorbu po loňském „divokém“ roce, kdy využily nepřehledné situace k navýšení marží, tudíž dávají pomalu, ale přece do pořádku. Výsledkem tak je hmatatelné letošní zlevnění většiny základních potravin. Ano, výjimkou jsou například brambory nebo jablka – v případě zeleniny či ovoce jsou však výraznější výkyvy zcela běžné.

Třeba zmíněná vejce byla letos v srpnu meziročně dražší, avšak v porovnání s letošním lednem už levnější. A tak je tomu u řady dalších položek, nejen potravinářských. Citelně, o desítky procent klesají třeba ceny energií na evropských burzách. Tyto poklesy se dříve či později propíší do faktur za elektřinu, plyn či teplo, které chodí jednotlivým tuzemským domácnostem. Pokud se tak již neděje. I to dále sníží inflaci. Takže i když je meziroční inflace nyní stále výrazná, jde především o výsledek růstu cen v druhé polovině loňska. Až druhé loňské pololetí definitivně zmizí z meziročního srovnání, což se logicky stane v lednu 2024, ukazatel meziroční inflace prudce klesne. Prostě proto, že letošní zdražování – jak jsme viděli na příkladu potravin – zdaleka není tak výrazné, ba se často vůbec žádné nekoná a na pořadu dne je zlevňování. Od ledna 2023 do srpna 2023 totiž dokonce, jak už víme, celá řada základních potravin poměrně výrazně zlevňovala.   

Pro Českou národní banku, marná sláva, je však stěžejní ukazatel inflace ten meziroční. Z hlediska tohoto ukazatele – a tedy i z hlediska měnové politiky České republiky – je inflace stále vysoká – na úrovni oněch 8,5 procenta. A kolem podobné úrovně bude meziroční inflace oscilovat až do letošního prosince. Teprve v lednu 2024, jak víme, dramaticky klesne. I když v obchodech – a na fakturách – už ceny klesají leckdy po celý letošní rok. Jenže ten bude kompletně ukazatelem meziroční inflace zachycený nutně právě až v lednu 2024.

Je tedy třeba počítat s tím, že meziroční míra inflace se v příštích měsících, a až do konce roku, bude pohybovat kolem hodnoty osmi procent. K výraznějšímu snížení inflace pak dojde až v příštím roce, kdy lze z toho důvodu očekávat také celkem razantní snížení klíčových úrokových sazeb České národní banky.  

Meziroční inflace za celý rok pak vykáže hodnotu 10,8 procenta. V příštím roce pak inflace klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent.

Témata:  potraviny komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.