Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pražané už mají dvě třetiny plynu z Norska, ruské dodávky se daří z podstatné míry nahrazovat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Komentář Lukáše Kovandy: Česko po odstavení plynovodu Nord Stream 1 rozhodně nezůstává bez dodávek plynu. Do Česka sice po vypnutí klíčového evropského potrubí, spojujícího Rusko s Německem, neteče žádný ruský plyn. Zato se však zvyšuje podíl plynu z jiných zemí. „Podle našich odhadů je teď kolem 65 procent zemního plynu spotřebovávaného v Praze původem z Norska,“ uvedl například včera na svém twitterovém účtu Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské. Ta je třetím největším dodavatelem plynu v ČR podle počtu odběrných míst.

Před týdnem přitom Pacovský ještě uváděl, že norského plynu jsou v pražských odběrných místech „nižší desítky procent“ (viz rozhovor pro TV Nova zde). Podíl norského plynu tedy narůstá den ode dne. 

Celkově se dodávky plynu z německé do české plynovodní sítě ztenčily pod odstavení Nord Streamu 1 jen o necelých 40 procent. Důvodem je fakt, že do Česka přes Německo nadále proudí plyn z jiných zemí, než je Rusko, zejména právě z Norska. Z jiné sousední země než z Německa přitom Česko nyní plyn nepřejímá.

V prvním týdnu po odstavení Nord Streamu 1, od 31. srpna do 6. září, přiteklo do české plynovodní sítě z té německé v čistém vyjádření v průměru 184 gigawatthodin plynu denně. V posledních sedmi dnech, kdy ještě tekl plyn Nord Streamem 1, tedy od 24. do 30. srpna, to přitom bylo 294 gigawatthodin (data viz zde). Pokles odpovídá 37,5 procenta.

Do Česka nyní proudí plyn skrze dvě hraniční předávací stanice, obě jsou právě na hranici s Německem v Krušných horách. První v Hoře svaté Kateřiny, druhá pak představuje německé zakončení plynovodu EUGAL (data viz zde). EUGAL je plynovod paralelní k plynovodu OPAL, jímž až do 30. srpna proudil do Česka právě ruský plyn z Nord Streamu 1. Nyní však plynovodem OPAL do Česka žádný plyn nepřitéká. Česko je tek zcela odříznuté od ruského plynu, avšak ani tak přítok plynu ze zahraničí zdaleka neklesá na nulu. Česku se daří ruské dodávky z podstatné míry nahrazovat.

Dalšími hraničními předávacími stanicemi už pak plyn z Česka buď odtéká, což je případ Lanžhotu na hranicích se Slovenskem a Waidhausu na jihozápadní části hranice s Německem, nebo jimi žádný plyn neteče.

Témata:  zemní plyn Praha komentář

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.