Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před začátkem školního roku rostou prodeje elektroniky, zájem je o notebooky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Před začátkem školního roku rostou nejen prodeje psacích a výtvarných potřeb, ale také elektroniky. Zájem je především o notebooky, za které rodiče utrácí zpravidla do 20.000 korun. Vyplývá to z informací obchodníků, které oslovila ČTK. Ve výbavě školáků nebudou podle nich letos chybět ani nové mobilní telefony nebo chytré hodinky.

Například e-shop Alza.cz v srpnu eviduje o 40 procent vyšší prodeje notebooků než v červenci, lidé za ně utratí průměrně 20.000 korun, tedy přibližně stejně jako loni. Záleží ale na preferencích zákazníků, řekla mluvčí Eliška Čeřovská. O výpočetní techniku podle ní nemají zájem jen rodiče a studenti, ale také samotné školy. V srpnu a září bývá i větší poptávka po nákupu na splátky nebo službu, kdy zákazník zaplatí třetinu částky a zbytek do tří měsíců. "Tuto možnost často využívají zákazníci především při nákupu tabletů a notebooků pro starší školáky," doplnila ředitelka služeb Alzy Petra Janovská.

Se začátkem nového školního roku jdou notebooky na odbyt také v e-shopu CZC.cz, vrchol prodejů firma očekává na přelomu srpna a září. Poptávka podle specialisty Petra Bartončíka roste například u herních přenosných počítačů.

Zatímco prodeje tabletů jsou ve srovnání s minulým rokem na CZC vyšší, zájem trochu klesl o mobilní telefony. Rodičům, kteří budou svým dětem telefon kupovat do první třídy, specialista Jiří Komenda doporučuje, aby s ním pořídili i ochranný obal a sklo. "V dnešní době již není nic neobvyklého, že děti v první třídě vlastní mobilní telefon," míní.

Z průzkumu CZC mezi rodiči vyplynulo, že by jich u mladších dětí dalo 46 procent přednost koupi chytrým hodinkám s funkcí sledování polohy než telefonu. Zhruba 38 procent rodičů by funkci využilo do 13 let dítěte, 22 procent do 12 let a zbytek by polohu přestal sledovat ještě dříve. Asi 59 procent respondentů pak výhodu chytrých hodinek vidí v tom, že si dítě příchozího hovoru všimne i tehdy, kdy telefon nemá zrovna u sebe, uvedl e-shop CZC.

Meziročně vyšší zájem je v obchodech Electroworld o notebooky značky Apple, naopak HP, Lenovo a Asus zaznamenaly pokles, i když stále patří k těm nejžádanějším. "Školní notebook by měl parametricky splňovat hlavně následující: přiměřený poměr cena/výkon, dlouhou výdrž baterie, nízkou hmotnost a kompaktní rozměry," míní specialista Roman Míka. Cena notebooků podle něj loni byla vlivem větší zásob nižší, letos meziročně stoupla o 15 procent.

Prodejce elektroniky Datart zaznamenal rostoucí zájem o notebooky především v době covidu, větší obměnu proto očekává příští rok. První telefon pro děti se podle vedoucího IT obchodu Davida Dolanského pohybuje v cenovém rozmezí čtyř až sedmi tisíc korun. Základní notebook do školy pak stojí asi 10.000 korun, doplnil. Meziročně srovnatelné prodeje elektroniky k 1. září má letos Mironet, u notebooků studenti často požadují, aby se na displej dalo psát nebo kreslit speciálním perem. Průměrná prodejní cena notebooků je podle Mironetu 15.000 korun.

Témata:  notebook počítače

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.