Pro Čechy je teplo pětkrát dražší než pro Němce

Kvůli absenci přísnější regulace a jejího efektivního vynucování, totiž teplárny hledají příležitosti, jak cenu tepla upravit ke svému prospěchu. Ve srovnání s našimi sousedy si, dle dostupných dat, za teplo výrazně připlatíme. „Hlavními důvody odpojování z CZT jsou nejen příliš vysoké ceny tepla, ale mnohdy také nespokojenost s dodavatelem a jeho službami,“ řekl Jan Eisenreich ze Sdružení českých, moravských a slezských SVJ (ČMSSVJ) a dodává: „Vytápění pomocí Centrálního zásobování teplem by mělo být pro koncové zákazníky výhodnější, tak jak tomu je například v Německu“.

Češi připojeni na CZT utratí ročně v průměru 12 500 Kč za vytápění. V současné době dosahuje průměrná cena za 1 GJ 606,9 Kč. To odpovídá spotřebě ve výši zhruba 20 GJ za rok. Při průměrném hrubém příjmu v Česku, který činí 34 105 Kč, tak musí Češi na náklady spojené s vytápěním vynaložit 3 % z hrubé roční mzdy. Oproti tomu v Německu, kde cena za 1 GJ vychází na 455 Kč a průměrný hrubý měsíční příjem činí kolem 123 000 Kč, musí Němci připojeni na CZT vynaložit přibližně 0,6 % hrubé roční mzdy. Pro Němce je tedy teplo 5krát levnější než pro Čecha. I bez ohledu na příjmy v porovnávaných zemích je cena tepla v Německu o čtvrtinu nižší než v Česku.

„Cena tepla by měla být určována především trhem – jak tomu je například v Německu. Pokud je i přesto potřeba regulace, tak musí být správně nastavená. Zároveň je ale nutné přecházet z uhlí na plyn, aby se zamezilo strmému nárůstu ceny způsobenému povolenkami,“ vysvětlil Jan Ondřich, odborník na oblast energetiky. Rozdíly v úrovni zisků a nákladů mezi teplárnami v Česku a Německu dokazují, že cena regulovaná trhem zásadně ovlivňuje zisky tepláren.

Zisky českých tepláren činí v průměru 32 %, což je dvojnásobek toho, co vydělají teplárny u německých sousedů. Přičemž vstupní náklady, tj. spotřeba materiálu a energie, jsou totožné. Zatímto ale německé teplárny dlouhodobě investují do modernizace a rozvoje, české teplárny ve srovnání s nimi zaostávají. Právě zastaralé technologie mají přitom vliv na růst výrobních nákladů a současně negativní dopad na životní prostředí.

Řada odběratelů proto raději upřednostní lokální vytápění, tedy pořízení vlastního kotle, mnohdy bez ohledu na dodatečné náklady s tím spojené. Spotřebitelé totiž snadno podlehnou marketingovému tlaku dodavatelů kotlů a příslibu nemalé, až 50% úspory a upřednostní odpojení od centrální sítě a pořízení vlastního kotle. Instalaci topného zařízení ale provází řada komplikací, od vyřízení stavebního povolení, přes nemalé náklady na kotel, včetně jeho pravidelného servisu a revizí.

Témata:  energetika,  uhlí,  zemní plyn,  Česko,  Německo,  teplárny