Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin vypne plyn Finsku. Přihláška do NATO odpojení uspíšila. Finsko odmítá platit rubly, na rozdíl od italských či německých podniků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Po Polsku a Bulharsku je Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Už zítra, Finský státní plynárenský podnik Gasum v týdnu varoval, že k zastavení ruských dodávek může brzy dojít. Odpojení od ruského plynu může být součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO. Helsinki přihlášku podaly tento týden. Rusko již dříve varovalo, že takový krok představuje „hrubou chybu, jež bude mít dalekosáhlé konsekvence“.

Finsko ovšem není na ruském plynu závislé jakkoli zásadněji. Dováží sice podstatnou část plynu právě z Ruska, avšak plyn jako takový představuje pouze přibližně pět procent energetického mixu skandinávské země. Finsko se navíc společně s Estonskem chystají pronajmout si plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. Jedná se o speciální plavidlo, které bude nejprve kotvit u estonských břehů a posléze se přesune k břehům finským. Loď funguje jako zásobník zemního plynu a současně jako regasifikační jednotka, kde zkapalněný plyn získává opět své plynné skupenství, aby mohl být přepravován plynovodem.  

Stěžejním důvodem, proč Kreml Finy od svého plynu odpojuje, je fakt, že Helsinki odmítají platit v rublech. V tomto tedy následují příklad Polska a Bulharska, které rovněž na platbu v rublech nepřistoupily, přičemž jim Putin plyn již v dubnu vypnul. Většina zemí EU ovšem na platbu v rublech zřejmě přistoupí. Velké energetické podniky EU – italský Eni, německý Uniper či rakouský OMV – si buď již rublový účet u ruské státní Gazprombanky zřizují, nebo tak učinit hodlají. A to přesto, že Evropská komise má takový krok za porušení sankcí EU proti Rusku. Toto své stanovisko ale zatím deklaruje pouze verbálně, nikoli písmeně. Což znamená, že oficiálně v dané věci mlčí. Jedná se zjevně o taktické mlčení, které vlastně signalizuje, že Brusel přivře očí nad tím, že si odběratelé z EU zřídí rublový účet a zahájí platbu v ruské měně.

Ve zmíněném německém Uniperu drží ovšem více než 75podíl finská energetická skupina Fortum, kterou z takřka 51 procent ovládá finský stát. Pokud si tedy Uniper rublový účet u Gazprombanky zřídí, de facto bude platit, že i Finové na platbu v rublech přistupují rovněž.

Témata:  komentář zemní plyn Finsko Rusko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.