Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen potravin mohou zpomalit kompenzace pro podniky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V boji proti růstu cen potravin by mohly pomoci kompenzace vysokých cen energií zemědělcům a potravinářům v rámci tzv. krizového rámce EU, který to umožňuje. Novinářům to dnes řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Komora také vítá snahu o odložení některých částí legislativy Green Dealu například v používání hnojiv a pesticidů.

Kompenzace mohou podle Večeřové stabilizovat ceny vstupů v zemědělství i výrobě potravin. Zemědělský výbor Sněmovny přijal minulý týden usnesení, ve kterém žádá ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby na jednání vlády návrh na využití krizového rámce předložil. "Umožňuje kompenzace vysokých cen energií pro podniky, které prokážou, že si jim zvedly náklady oproti stejnému období loňského roku," řekla.

Kompenzace by podle Večeřové mohly být až do 30 procent nákladů a pro energeticky náročné obory, což jsou například pekaři, až 50 procent. Podle komory by stát měl podpořit potravinářství a zemědělství stejně jako podporuje například skláře nebo strojírenství.

Podle Večeřové by se v souvislosti se současnou situací způsobenou růstem cen mělo místo potravinové soběstačnosti více diskutovat o větší nezávislosti na dovozu. "Podíl domácích potravin by se měl pohybovat kolem 70 procent, to je naprosto optimální," řekla.

Jsou podle ní sektory, ve kterých nelze soběstačnosti dosáhnout, například ve výrobě vepřového masa. Úkolem ministerstva zemědělství je podpořit pomocí dotačních programů například pěstování ovoce a zeleniny, uvedla.

V klimatických cílech EU Večeřová spatřuje ohrožení ve tlaku na snížení živočišné výroby, což podle ní povede k nedostatku organických hnojiv. Upozornila i na tlak na využití alternativních potravin vyrobených například v laboratořích. To může směřovat k tomu, že potravinářství ovládnou nadnárodní firmy, protože menší podniky nebudou mít peníze na takový typ výroby peníze, řekla. Podporovat by se podle ní měly malé a střední firmy a živočišná výroba.

Podle komory jsou některá témata Green Dealu nedořešená a chybí reálný plán, jak některé cíle plnit. Má se například snížit spotřeba pesticidů o polovinu. Například Belgie má spotřebu pesticidů osm kilogramů na hektar, zatímco ČR 1,8 kilogramu. Pokud dojde ke snížení na polovinu, bude mít Belgie stále více než dvojnásobnou spotřebu než ČR, upozornila Večeřová.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) k tomu uvedla, že Evropa musí být schopná vyprodukovat co nejvíce potravin. "Minimálně v oblasti zemědělství se daří některé dílčí záležitosti posunovat, například legislativa v oblasti používání hnojiv a pesticidů se bude posunovat v čase," řekla. Nebude se podle ní také tolik tlačit na zvyšování ekologických cílů, podle Vrecionové se by se mohly odložit minimálně o rok.

Témata:  potraviny zdražování zemědělství

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.