Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen v eurozóně v červenci nečekaně zrychlil

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 0,4 z červnových 0,3 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,2 procenta. Zůstala však hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).

Cílem ECB je držet meziroční růst cen těsně pod dvěma procenty. Banka už v letošním roce podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady koronavirové krize. Tento měsíc ale na svém zasedání nechala měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny.

Eurostat ve své dnešní zprávě upozornil, že v červenci pokračovalo postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru, která omezila ekonomickou aktivitu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se v červenci meziročně zvýšily o dvě procenta. Ceny energií se naopak o 8,3 procenta propadly.

Témata:  Evropská centrální banka (ECB) potraviny zdražování EU

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.