Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek státního rozpočtu v listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Celkové příjmy rozpočtu za 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun. K růstu příjmů přispěly podle MF zejména výnosy z daní a pojistného, meziroční srovnání naopak negativně zkresluje výnos z dividend, který letos zatím státu nebyl vyplacen.

Celkové výdaje ke konci listopadu meziročně vzrostly o 1,8 procenta na 1,761 bilionu korun. V letošním roce sice stát mimořádně valorizoval důchody, zvýšil životní minimum i různé dávky a přispívá domácnostem na takzvaný úsporný tarif, proti loňsku ale vyplatil méně peněz spojených s protiepidemickou pomocí.

"Listopadové hospodaření rozpočtu je tradičně deficitní, neboť příjmy nejsou posíleny čtvrtletními platbami daní. Naopak výdaje neúměrně zatěžují úhrnné platby na regionální školství, obnovitelné zdroje energií či penzijní připojištění. Na konci roku také zpravidla akcelerují kapitálové výdaje státu. V neposlední řadě letos i nadále zaostávají příjmy z rozpočtu EU, které meziročně negativně zkreslují vývoj deficitu zhruba o 21 miliard (korun)," uvedl Stanjura.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci listopadu meziročně vzrostlo o 16,1 procenta na 314,2 miliardy korun. Výběr daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 16,4 procenta na 121,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 13,1 procenta na 107,4 miliardy korun. Spotřební daň přinesla do rozpočtu 139,9 miliardy korun, meziročně o 3,1 procenta více.

Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje meziročně zvýšily o 1,8 procenta na 1,613 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně rostly o 1,4 procenta na 147,3 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil 702,1 miliardy korun, meziročně o 10,6 procenta víc. Z toho na důchody šlo 537,3 miliardy korun.

Vláda původně pro letošek plánovala hospodařit se schodkem 280 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna schválila novelizovanou verzi rozpočtu s deficitem 375 miliard korun. Nová verze rozpočtu předpokládá celkové příjmy 1,678 bilionu korun, výdaje 2,053 bilionu korun.

Témata:  státní rozpočet finance

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.