Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švejnar: Eurozóna se zatím nenachází na kraji obrovské krize

Vývoj ekonomiky
Vývoj ekonomiky
Foto: Pixabay

Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji obrovské krize. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Velice nízké úrokové sazby podle něj způsobují to, že i výrazně zadlužené země jako třeba Itálie jsou schopné splácet své dluhy. ČR by měla využít toto prostředí nízkých sazeb k investování, dodal.

Nízké úrokové sazby ale znamenají velký růst cen jiných aktiv, nejen akcií, ale i třeba dramatické zvýšení cen nemovitostí, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Následkem tohoto stavu pak bohatší lidé bohatnou více než chudší lidé, kteří mají své úspory pouze v bankovních vkladech, doplnil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Kovanda připomněl, že podle posledních ukazatelů je míra nejistoty ve světové ekonomice vyšší než například v době hospodářské krize před deseti lety. Plyne podle něj zejména z nedořešeného brexitu a obchodních válek, které například hrozí v případě vztahu USA s Čínou přerůst ve formu studené války. Problémem německé ekonomiky je situace v automobilovém sektoru, podotkl Seidler.

Témata:  Jan Švejnar ekonomika Eurozóna

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.