Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Světové ceny potravin loni vzrostly o 14 procent a byly rekordní

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Světové ceny potravin loni vzrostly na rekord. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v průměru zvýšil o 14,3 procenta na 143,7 bodu. To je nejvíce od roku 1990, kdy se index začal sledovat. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Organizace upozornila, že vzrostly ceny ve všech kategoriích, na rekordu jsou tedy i ceny pšenice a kukuřice. Rekordní hodnotu zaznamenal v průměru za loňský rok index cen rostlinných olejů a na nejvyšší hodnotu od roku 1990 vzrostly také indexy cen mléčných výrobků a cen masa.

Index za celý rok vzrostl, přestože v prosinci se už devátý měsíc za sebou snížil. Dál se tak vzdálil měsíčnímu rekordu z března, kdy se po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu index dostal na rekordních 159,7 bodu.

Prosincový pokles indexu způsobily hlavně nižší ceny rostlinných olejů, obilovin a masa. Mírně se však zvýšily ceny cukru a mléčných výrobků.

FAO loni varovala, že náklady na dovoz potravin v roce 2022 způsobí, že nejchudší země budou muset snížit objemy dodávek.

Témata:  potraviny zdražování obilí

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.