Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Už víc než čtvrtině Čechů stačí peníze jen na nejlevnější jídlo a oděvy, zjistil průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit. Ještě před rokem se ale ve stejné finanční situaci podle svého vlastního hodnocení nacházely tři čtvrtiny českých rodin.

Meziročně klesl také podíl nejbohatších domácností, které žijí v hojnosti a mají dostatek peněz na živobytí, větší výdaje i spoření, a to z šesti procent před rokem na současná tři procenta. Podstatně také klesl podíl Čechů, kteří uvádějí, že hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a současně mají dost peněz na vše, co potřebují. V roce 2021 šlo o 24 procent domácností, aktuálně takto svoji finanční situaci hodnotí 17 procent respondentů.

Menší pokles z loňských 45 procent na současných 43 procent podle průzkumu naopak zaznamenala největší skupina respondentů, a to ti, kteří mají dostatek peněz na pokrytí základních potřeb a kteří si na větší výdaje spoří.

"Ukazuje se, že nepříznivá ekonomická situace, provázená značnou inflací a výrazným nárůstem cen energií, má vliv nejen na nejchudší české rodiny, ale také na domácnosti, které svoji finanční situaci hodnotí jako dobrou nebo i velmi dobrou. Bohužel, nejvíce narostl podíl českých domácností, které s penězi hospodaří skutečně na hraně a rozhodně si nemohou odkládat peníze na neplánované výdaje,“ uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

Z pěti na osm procent pak stoupl podíl respondentů, kterým stačí peníze jen na nejlevnější jídlo, ale nemohou si nakoupit ani nejlevnější oblečení. O jeden procentní bod na tři procenta se rovněž zvýšil počet domácností, kterým příjem nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení.

Vedle nezaměstnaných mají se svojí finanční situací problémy především penzisté a rodiče na rodičovské dovolené, v obou případech jde o 47 procent respondentů. Jako velmi dobrou hodnotí naopak svoji finanční situaci především příslušníci armády a bezpečnostních složek, zaměstnanci v pojišťovnictví a finančních službách a pracovníci ve zdravotnictví.

S rodinným hospodařením jsou podle průzkumu nejvíce spokojení obyvatelé Plzeňského kraje, kde má třetina lidí dostatek peněz na běžné výdaje i na spoření nebo žije v hojnosti. Za nimi podle spokojenosti následují obyvatelé v Pardubickém a Středočeském kraji. Velkým nedostatkem financí naopak podle průzkumu trpí obyvatelé Olomouckého kraje, kde téměř polovina domácností nakupuje pouze nejlevnější jídlo a oblečení a často jim rozpočet nestačí ani na tyto základní potřeby. Jen o málo lepší je situace v Libereckém a Ústeckém kraji.

Se svojí finanční situací jsou spokojení především vysokoškoláci, nejméně pak lidé se základním vzděláním bez maturity. Problémy vyjít s rodinným rozpočtem mají spíše ženy, dodává průzkum.

Témata:  chudoba lidé průzkumy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.