Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Více než čtvrtina domácností v Česku nyní sotva pokryje výdaje, vyplývá z průzkumu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.

Podíl domácností, které mají výdaje stejné, nebo vyšší než příjmy a úspory nejvýše na dva měsíce, dosáhl v polovině ledna podle průzkumu 28 procent. Za poslední rok tak výrazně stoupl, protože loni v lednu činil 16 procent. Do této skupiny patří podle PAQ Research hlavně lidé s příjmy pod hranicí chudoby, část samostatně žijících důchodců a samoživitelky a samoživitelé. Zhoršuje se ale i situace chudších rodin s dětmi.

Další více než třetina domácností sice nějaké peníze pravidelně uspoří, ale ne tolik, aby to pokrylo inflaci. I jejich podíl za poslední rok stoupl, a to z 28 procent loni v lednu na nynějších 36 procent. Ve skupině domácností přicházejících o úspory jsou nejčastěji domácnosti nižší střední třídy nebo také lépe zajištění důchodci. Ostatních 36 procent domácností v Česku podle průzkumu z letošního ledna buď příjmy pokryje výdaje a uspoří i na pokrytí inflace, nebo dokáže dokonce úspory rozšiřovat.

"Naše typologie ukazuje, proč je podle řady ekonomů dlouhá a vysoká inflace horší než mírný ekonomický pokles a nárůst nezaměstnanosti. Chudí se v ní propadají do existenčních problémů. Část střední třídy přichází o úspory," sdělil k výzkumu sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. "Z hlediska státu je důležité rozlišovat oba typy problémů. Chudým by měl pomáhat dávkový systém, sociální úsporný tarif, obědy a školky zdarma, daňové zvýhodnění či efektivnější valorizace penzí. Ale pro střední třídu tyto krátkodobé transfery nemají cenu. Není ohrožena existenčně, ale potřebuje stabilizaci cen a dlouhodobě energeticky úspornější bydlení," doplnil.

Na průzkumu se podílejí výzkumníci z PAQ Research a datoví experti z Českého rozhlasu. Data sbírá agentura NMS. V průzkumu je pravidelně prováděno 1600 až 1800 rozhovorů u reprezentativního vzorku populace v Česku.

Témata:  rodinný rozpočet ekonomická krize ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.