Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za vojenské mise v Afghánistánu vydala ČR v letech 2004 až 2020 celkem 16,4 miliardy korun

Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun.
Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun.
Foto: Ministerstvo obrany ČR

Komentář Lukáše Kovandy: Za vojenské mise v Afghánistánu vydal český stát v letech 2004 až 2020 celkem 16,44 miliardy korun. Vyplývá to z údajů v jednotlivých příslušných sněmovních tiscích každoročně vyhodnocujících nasazení sil ministerstva obrany na zahraničních misích.

Suma nezahrnuje náklady na vyslání 6., resp. 11 polní nemocnice, jejichž lékařské týmy plnily v Afghánistánu své úkoly už v letech 2002 a 2003. Včetně polního chirurgického týmu je tvořilo více než 290 vojáku. Suma také nezahrnuje náklady střežení zastupitelského úřadu ČR v Kábulu, které od roku 2017 zajišťovala vojenská policie.   

Jinak jsou ale zahrnuty všechny výdaje na afghánské mise, jež ministerstvo obrany za léta 2004 až 2020 vykázalo. Jedná se například o náklady zajištění působení skupiny speciálních sil, která v Afghánistánu operovala v letech 2004 až 2009 v rámci operace Trvalá svoboda. Nebo o náklady na vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru v letech 2008 až 2013.  

Průměrně roční výdaje na zajištění afghánských vojenských misí činily v období 2004 až 2020 celkem 967 milionů korun. Nejvyšší výdaje byly vykázány za rok 2009, tehdy dosahovaly 2,3 miliardy korun. Tehdy se časově překryly své klíčové miste českých vojáků v Afganistánu, tedy zmíněné působení v rámci operace Trvalá svobody a působení lógarského týmu. Od roku 2009 měly roční výdaje trendově sestupnou tendenci (viz graf níže).  

České daňové poplatníky vyšly afghánské vojenské mise posledních takřka dvaceti let na nezanedbatelnou sumu přes šestnáct miliard korun. Vše ale nelze přepočítávat čistě na peníze. Česko plnilo svoji spojeneckou roli. Zlepšovalo si svoji pověst ve světě. Stavělo se za určité hodnoty.  

Navíc, vrátíme-li k přepočítávání na peníze, necelá miliarda korun ročně, což je průměrný náklad misí, je z hlediska přínosů nakonec přijatelnou sumou. Takové peníze si Česko, tedy Češi, bude umět zase poměrně snadno vydělat. Co už vrátit bohužel nelze, jsou ztráty na životech českých vojáků, kteří během těch dvaceti let v Afghánistánu zahynuli. 

Témata:  Afghánistán komentář finance

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.